Co se v článku dozvím?
- Jak zákazníci zneužívají samoobslužné pokladny ke „slevám“
- Co na to říká zákon a jaké hrozí postihy
- Jak obchody reagují na nové triky pomocí kamer a AI
- Kolik krádeží ročně policie řeší
- Proč se šetření u pokladny může prodražit
Trik století? Levné nákupy díky „překódování“ zboží
Moderní technologie přinášejí nejen pohodlí, ale i nové příležitosti k nečestnému chování. Zadání levnějšího kódu na váze nebo skeneru se stává populárním způsobem, jak „ušetřit“ – i když ve skutečnosti nejde o slevu, ale o cílený podvod. Místo bio rajčat za 80 Kč/kg načíst brambory za 15 Kč? Pro někoho lákavé, pro zákon ale jednoznačné.
Kde končí omyl a začíná trestný čin?
Podle § 250 Trestního zákoníku jde o podvod, pokud zákazník úmyslně uvede obchod v omyl s cílem obohatit se. A škoda nad 10 000 Kč už znamená možné stíhání. Ani menší částky ale nejsou bez následků – spadají pod přestupek, často řešený policií, a mohou vést ke ztrátě zaměstnání, veřejnému zostuzení nebo dokonce odebrání hodnosti, jak ukazuje reálný případ příslušníka NCOZ.
Samoobslužné pokladny pod dohledem: kamery, AI i asistenti
Obchody si riziko dobře uvědomují. Zatímco dříve stačilo „přehmát“, dnes kamery sledují pohyby zákazníka, váha pod pokladnou ověřuje hmotnost zboží a systémy umělé inteligence vyhodnocují nesrovnalosti. Zákazníci, kteří zkusí „ulehčit si“ nákup, často narazí na namátkovou kontrolu, kdy asistenti kontrolují obsah tašek a porovnávají jej s účtenkou.
Statistiky: Každou hodinu nová krádež
Podle dat Policie ČR a médií jako iDNES bylo jen v období leden–září 2024 zaznamenáno přes 8 000 případů krádeží v obchodech. Samoobslužné pokladny jsou označovány za častý zdroj ztrát – nejen pro chyby, ale i pro vědomé zneužívání. Až 40 % zákazníků přiznává, že někdy zboží nezaplatili – vědomě či omylem.
Když sleva přeroste v ostudu
Z případových studií vyplývá, že „levná chyba“ může stát víc než peníze. Případ bývalého důstojníka NCOZ ukázal, že ani veřejná funkce nezaručuje beztrestnost – i když škoda nedosáhla 500 Kč, ztratil práci i důvěru. Systém si totiž pamatuje víc, než by si zákazníci přáli – a to doslova.
Technologie neodpouští: Když pípnutí rozhoduje
U samoobslužných pokladen platí jednoduché pravidlo: Co nepípne, to neexistuje. Dokud to nevidí kamera. Zadání špatného kódu, vynechání položky nebo nahrazení dražšího zboží levnějším? Zní to jako úspora, ale realita končí u přestupkové komise nebo výpovědi.
Opravdu se vyplatí riskovat?
Možná si říkáte, že „všichni to dělají“. Ale kamery, senzory, váhy a obsluha jsou dnes připraveny i na kreativní pokusy. Pokud nevíte, jaký kód zadat, zeptejte se obsluhy. Vědomý podvod je vždy dražší než jakákoli sleva.
„Chytrý“ nákup, hloupé následky
Snaha o „úsporu“ několika korun může skončit záznamem v policejní databázi, ostudou nebo i trestem. A i když technologie nechytila vás dnes, systém se učí a pamatuje. Nakonec tedy platí: Šetřit je v pořádku, podvádět ne.
Zdroje: ceska-justice.cz, idnes.cz, trestni-zakonik.cz
