Oreláník barvířský, známý také pod jménem achiote, je keř využívaný jihoamerickými domorodci již odpradávna. Má totiž silné protizánětlivé i dezinfekční účinky, pro které je oblíbený dodnes. V současné době také oreláník prochází mnoha lékařskými studiemi, které mají pomoci objevit nové účinné látky.
Využití oreláníku barvířského
Jak již jméno oreláníku barvířského napovídá, jedno z jeho nejdůležitějších využití našel také díky své výrazné barvě. Semena této rostliny obsahují mimo jiné výrazně oranžové látky bixin a noirbixin. Právě ty jsou díky svému přírodnímu původu zdravotně nezávadné a přidávají se tak do mnoha potravin pod označením E160b. Dodávají potravinám výraznou pomerančovou barvu, nejčastěji se tedy s tímto zdravým „éčkem“ setkáme v cukrovinkách, zmrzlinách či sýrech. Slouží mimo jiné i k barvení tkanin či jako barvivo do kosmetických přípravků.
Oreláník našel využití také v kuchyni, a to nejen pro výraznou barvu, ale i chuť. Je součástí typických jihoamerických směsí koření a často slouží jako náhrada mleté papriky, je však mírně pikantní.
Oreláník v bylinkářství
Největší význam má však tento keř právě v tradiční medicíně i moderní farmacii. Poměrně výjimečné je, že v bylinkářství našly využití nejen plody, ale také listy a další části rostliny.
V peruánském léčitelství se již odpradávna achiote používá jako přírodní dezinfekce. Celá rostlina totiž obsahuje látky, které působí antibakteriálně a protizánětlivě. Listy i semena jsou doporučovány pro léčbu nespočtu zánětlivých onemocnění. Antibakteriální účinky mají také blahodárný vliv na kůži a oreláník tak pomáhá v boji s problematickou pletí.
Zároveň karotenoidy a barviva pomáhají chránit naše tělo před účinky UV záření. Kromě prevence rakoviny tedy zlepšují také zdraví našich očí. Oreláník také snižuje množství cholesterolu v krvi a zabraňuje jeho usazování na stěnách našich cév.
