Majoránku zahradní si jako léčivou rostlinu cenili již starověcí Římané, Řekové i Egypťané. Není také divu, její původ je právě v okolí Středozemního moře. Během křižáckých výprav pak byla postupně rozšířena do zbytku Evropy a postupně se začala využívat celosvětově, zejména v kuchyni.
Pěstování
Ačkoli jde o rostlinu, která se i na území České republiky pěstuje mnohá staletí, není možné ji pěstovat na zahrádce jako trvalku. V teplých oblastech Evropy roste tato bylina mnoho let, u nás však nesnáší silné zimní mrazy. Je tedy možné ji pěstovat na zahradě jako letničku, pokud na jaře vysejeme semínka. Další možností je pak pěstování v interiéru, kde může sloužit i jako poměrně dekorativní květina. Výhodou jejího pěstování jsou malé nároky na vláhu, není tedy nutné ji zalévat příliš často.
Užití
V dnešní době je majoránka známá zejména jako nenahraditelné koření, které se přidává do mnoha pokrmů. Užívá se pro dochucování polévek, salátů a omáček. Majoránka pomáhá trávení a zlepšuje chuť k jídlu, často se tedy přidává do mastných a hůře stravitelných jídel, například bramboráků. Dává také vyniknout chuti masa, zejména zvěřiny. Často se užívá v kombinaci s jinými kořeními, například tymiánem a česnekem. Je známá také tím, že na rozdíl od jiných druhů koření časem neztrácí vůni.
Gastronomie je ovšem pouze jednou z možností užití majoránky. Výtažky z ní se často užívají v léčitelství, medicíně i farmacii.
Účinky na zdraví
Již od starověku je tato rostlinka známá jako afrodiziakum a v některých kulturách se dokonce stále k tomuto účelu užívá. V současnosti je však její užití zaměřeno spíše na její blahodárný vliv na trávicí soustavu. Majoránka pomáhá trávení, zlepšuje funkci jater, podporuje tvorbu žluči a pomáhá proti nadýmání. Dále působí protizánětlivě a antibakteriálně. Je antioxidantem, posiluje imunitu a pomáhá regulovat množství cukru v krvi. Také podporuje normální činnost nervové soustavy.
