Masožravky jsou v říší rostlin naprostým unikátem a na první pohled tak upoutají svým výjimečným vzhledem. Navíc zbaví vaši domácnost obtížného hmyzu i potenciálních škůdců ostatních pokojových rostlin. Vyzkoušejte tedy jejich pěstování! Při splnění základních požadavků se jim u vás bude nesmírně dařit.
Hojnost vláhy i světla
Masožravé rostliny se v přírodě vyskytují na slunných, bažinatých stanovištích. Není tedy divu, že pro zdárný růst potřebují dostatek vody a slunečního záření. Většina běžných druhů masožravek dobře snáší přímé slunce, naopak na tmavých místech velmi strádá.
Rostlinám musíme zajistit také dostatek vody. Květináč se substrátem by při pěstování těchto vlhkomilných rostlin měl stát v misce s asi centimetrovou hladinou vody. Po vyschnutí vody v misce ji musíme rostlinám ihned dodat, jelikož vyschnutí substrátu bývá fatální.
Při rosení i zalévání masožravek je dobré brát v potaz také tvrdost vody. Masožravky preferují měkkou, nejlépe dešťovou vodu. Můžete je však zalévat také vodou destilovanou či převařenou v rychlovarné konvici.
Substrát chudý na živiny
Se samotným substrátem si většinou příliš hlavu lámat nemusíte. Masožravkám vyhovují substráty chudé na živiny a vystačí si tak většinou i s půdou, ve které si je přivezete z obchodu či zahradnictví. Nejlépe však rostou v rašelině smíchané s pískem.
Masožravky nesnášejí vodu bohatou na minerály. Nikdy je tedy nepřihnojujte běžnými hnojivy pro pokojové rostliny. Jemný kořenový systém masožravek je na zvýšenou koncentraci solí ve vodě nesmírně citlivý a hrozil by tak úhyn rostliny.
Je vhodné rostliny krmit?
Pro masožravé rostliny je hmyz bohatý na bílkoviny jednoznačně vítaným „zpestřením stravy“. V půdě chudé na živiny je to pro rostlinu jediný způsob, jak si obstarat všechny životně důležité minerály. Většinou si však i v domácích podmínkách dokáže masožravka hmyz obstarat i bez nutnosti krmení. Můžete se tak elegantně zbavit komárů, much, molů, octomilek, smutnic i jiného nepříjemného hmyzu.
Trávení hmyzu je však pro rostlinu velmi náročné a často musí na strávení jediné mušky rostlina obětovat celý list. Časté dokrmování tedy skutečně bývá spíše na škodu. Za ideální množství bývá považován přibližně jeden kus hmyzu za týden.
Pozor na květy!
Většinu rostlin pěstujeme pro barevné a dekorativní květy, které nám přinášejí radost a provoní náš interiér. U masožravek je tomu však trochu jinak. Pokud je rostlina v bezvadném stavu a nejeví známky poškození, pak můžete květy uvítat jako zajímavé zpestření.
Pokud však masožravku pěstujete jako začátečník, je květ s největší pravděpodobností signál, že se rostlině nedaří. Z posledních sil se tedy snaží vykvést a zachránit se pomocí semen. Pokud vám tedy začne masožravka kvést, je nejlepší květ již v zárodku zastřihnout. Rostlina se tak nebude vysilovat a vy budete mít více času na zjištění, proč se vaší masožravce nedaří.
Masožravky vhodné pro začátečníky
Při dodržování těchto základních požadavků zvládnou pěstování masožravek i skuteční začátečníci. Pokud si však chcete být jisti, že jste si zvolili jeden z méně náročných druhů pro pěstování, pořiďte si jednu z následujících:
- Mucholapka podivná (Dionaea muscipula)
- Rosnatky (Drosera capensis, Drosera capillaris či Drosera aliciae)
- Mexické tučnice (Pinguicula agnata, Pinguicula esseriana či Pinguicula moranensis)
- Špirlice (Sarracenia leucophylla, Sarracenia minor či Sarracenia alata)
Odvážnější pěstitelé si pak mohou pořídit bublinatky či láčkovky. Pro pěstování všech však platí podobná pravidla, při jejichž dodržování se můžete z masožravek těšit po mnoho let.
