Co se v článku dozvím?
- Jak pachatelé pronikli přes podzemní garáž do sklepa banky
- Proč se mluví o manipulovaných nouzových dveřích
- Jakým způsobem se provrtali do trezorové místnosti
- Zda mohli mít interní informace zevnitř banky
- Jak vysoká je odhadovaná škoda a co na to říká vedení banky
Cesta vedla přes garáže a sklepní prostory
Podle informací policie dorazili pachatelé vozidly do podzemní garáže banky. Odtud si otevřeli cestu přes několik dveří do sklepních prostor budovy. První překážkou byly nouzové dveře z podzemní garáže – oficiálně neotevíratelné, ale podle vyšetřovatelů manipulované.
Přes tyto dveře vstoupili do sklepních prostor, které sdílí i nájemníci z horních pater budovy. Zarážející je, že na trase od garáže až k trezoru údajně nebyly aktivní pohybové senzory ani kamery.
To vyvolalo otázky, zda byla bezpečnostní opatření skutečně dostatečná.
Vedení banky se brání
Šéf Sparkasse Gelsenkirchen Michael Klotz odmítl, že by banka zanedbala zabezpečení. Uvedl, že pobočka byla chráněna podle „uznávaného stavu techniky“ a že během posledních dvou let byly modernizovány všechny systémy proti vloupání i požární signalizace.
O tom, zda byla ochrana skutečně dostatečná, budou pravděpodobně rozhodovat soudy. První klienti už totiž podali žaloby.
Provrtali se z archivní místnosti
Klíčovým bodem celého případu je archivní místnost sousedící s trezorovou částí. Do ní se pachatelé dostali bez viditelných stop násilí. Podle některých médií je pro vstup potřeba kódová karta. Policie nevylučuje, že mohlo jít o interní informace, konkrétní důkazy však zatím nemá.
Z archivní místnosti pachatelé vyvrtali otvor do trezoru. Použili tzv. jádrový vrták s diamantovou korunkou. Tento nástroj pracuje rotačně, bez příklepu, a je mnohem tišší než klasická příklepová vrtačka. Vytváří méně vibrací a hluku – což může vysvětlovat, proč si nikdo ničeho nevšiml.
Podle uniklých informací byl vrták chlazen vodou. Vyšetřovatelé měli najít hadici vedoucí z dámské toalety až do archivní místnosti.
Otvor měl přibližně půl metru – dostatečný pro průlez do trezoru.
3 256 schránek, 95 % otevřeno
V sobotu 27. prosince dopoledne začali pachatelé otevírat první bezpečnostní schránky. Do odpoledne otevřeli téměř 95 % z celkových 3 256 schránek. Neotevřených zůstalo zhruba 140 – údajně ty, které nebyly v danou chvíli pronajaty.
Podle vyšetřovatelů mohli pachatelé získat přes 100 milionů eur. Někteří klienti uvádějí, že měli ve schránkách stovky tisíc eur v hotovosti, jiní šperky, zlato nebo rodinné cennosti s vysokou citovou hodnotou.
Ministr vnitra Severního Porýní-Vestfálska Herbert Reul nevyloučil, že část peněz mohla pocházet i z nelegálních zdrojů, ale zároveň zdůraznil, že mezi poškozenými jsou i běžní občané.
Chaos a chemikálie
Po sobě pachatelé zanechali chaos – tisíce dokumentů, osobních dopisů a předmětů rozházených po podlaze. Policie později uvedla, že trezorovou místnost kontaminovali různými chemickými látkami, zřejmě s cílem zničit stopy DNA.
Budovu policie důkladně prohledala až po druhém požárním poplachu v pondělí nad ránem. To už byli pachatelé dávno pryč.
Měli insidera?
Spekuluje se o několika možnostech:
- přístup k projektové dokumentaci budovy
- pronájem vlastní schránky a využití lokalizační technologie
- nebo pomoc někoho zevnitř banky
Bývalý vyšetřovatel zemského kriminálního úřadu Klaus Nachtigall uvedl, že takto připravená akce je sice mimořádně náročná, ale bez interního zdroje informací teoreticky možná.
Vyšetřování pokračuje
Pachatelé unikli nepozorovaně. Policie zveřejnila záběry z parkovacího domu, kde jsou zachycena podezřelá vozidla. Případ patří mezi největší bankovní loupeže v Německu posledních let.
Zda byla bezpečnost banky skutečně dostatečná, ukážou až soudní spory. Jisté ale je, že důvěra mnoha klientů byla vážně narušena.
