Test brambor z hypermarketů

Lepší, než jsme čekali. Horší, než bychom si přáli.

Pozitiva: Nechutnaly úplně špatně. Při loupaní jsme nemuseli polovinu z nich vyhodit.

Negativa: Nahnilé, zelené, naklíčené a pořezané hlízy. Ne vždy jsou v sáčku stejné odrůdy.

Bramboráři si pochvalují, že letošní úroda byla velmi dobrá. Brambor se urodilo hodně a v dobré kvalitě. Proč se tedy měsíc po sklizni objevují v obchodech s vadami, příměsí cizích odrůd a někdy i nevalnou chutí?

Dvě minus. Takové vysvědčení vystavil bramborám test MF DNES, do nějž jsme zahrnuli dvanáct vzorků pozdních konzumních brambor varného typu B, které se prodávají nejvíce.

Výsledek je lepší, než jsme po osobních zkušenostech s nákupem brambor v hypermarketech čekali. Ale také horší, než slibovala letošní dobrá úroda.

Úplně bez vad byly jen dva vzorky, všechny ostatní vykazovaly – v menší či větší míře – některou z vad definovaných ve vyhlášce. „Nebylo jich hodně, ale víceméně se opakovaly stejné – mechanicky poškozené, nahnilé, zelené a naklíčené hlízy,“ říká Iva Vrkočová z laboratoře Bureau Veritas, kde brambory posuzovali.

Za vady může i špatné skladování v obchodech

Nejhorší v tomto směru byly brambory značky Fine Food z Makra – téměř 40 procent hlíz bylo zelených a 29 procent naklíčených. „Od nás odešly brambory v pořádku,“ hájí se Roman Chroustovský z firmy Euro Agras, která je na trh dodala. „K zelenání a naklíčení hlíz dochází tehdy, když nejsou uskladněny v chladu a temnu. Pokud necháte vypranou bramboru v teple a na světle, tak za týden zezelená a za čtrnáct dní začne klíčit.“

Že mohly být vady způsobeny špatným skladováním, přiznává i Makro. „Pochybení je skutečně na naší straně, brambory jsme měli po patnácti dnech odstranit z prodeje,“ říká mluvčí řetězce Makro Romana Nýdrle.

„Okamžitě jsme zjednali nápravu a věříme, že se to už nebude opakovat.“ Bramborám totiž nesvědčí nepřetržité osvětlení, kterému jsou v obchodech vystaveny. Zelené a naklíčené hlízy mohou být až nebezpečné, stoupá v nich totiž obsah solaninu, který ve větším množství škodí zdraví.

Třetina vzorků měla další závažnou vadu – nahnilé hlízy. Na druhou stranu ani jedny brambory neobsahovaly takzvané mechanické příměsi v podobě zeminy, drobných kamínků nebo odpadlých klíčků. Do obchodů se totiž dodávají umyté a vytříděné. To má ale i své nevýhody – brambory jsou náchylnější ke kažení a měly by se rychle spotřebovat.

60 procent cizí odrůdy

Prodávané brambory musí být také odrůdově jednotné. Je to důležité, každá odrůda se totiž vaří různě dlouho, a pokud se vám do hrnce dostane směska odrůd, může se stát, že některá brambora bude rozvařená a jiná nedovařená. Výskyt hlíz jiné odrůdy nesmí podle vyhlášky překročit dvě procenta. Podle potravinářské inspekce bývá tento požadavek často porušován.

V testu ho nedodržely dva vzorky. Ukázaly to analýzy Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě. Brambory z Lidlu, které mimochodem chutnaly nejlépe ze všech, obsahovaly dokonce dvě třetiny hlíz jiné než deklarované odrůdy Marabel.

„Jediná možnost je, že se na stejném poli vloni i předloni pěstovaly brambory jiné odrůdy. Dvakrát po sobě byla velmi mírná zima, mohlo se tedy stát, že hlízy, které zůstaly v půdě, dostatečně nevymrzly a objevily se v nepatrném množství v letošní sklizni,“ tlumočila vysvětlení dodavatele mluvčí sítě Lidl Jitka Vrbová.

Ať už se cizí odrůdy dostaly do jednoho sáčku jakkoliv, nic to nemění na věci, že inspekce považuje prodej „směsek“ za klamání spotřebitele a uděluje za něj velmi citelné pokuty.

Odpadu méně, než jsme čekali

Znáte to, přinesete si z obchodu sáček brambor a polovina z něj skončí v koši. Nechali jsme tedy v laboratoři zvážit množství odpadu z loupání.

Brambory loupali tak, jak by to udělala většina lidí doma – naklíčené a nahnilé části odstranili, zelenou vrstvu slupek oloupali, i když by správně měli vyhodit celé hlízy.

Výsledek nebyl tak hrozný, jak jsme čekali. Pohyboval se mezi deseti a osmnácti procenty. Pozitivní je, že nás obchodníci nešidí. Všechny vzorky dodržely hmotnost uváděnou na obalech.

Lépe chutnaly vařené ve slupce

Určité nedostatky tu byly, ale celkově to nebyl žádný velký průšvih. Tak charakterizovali chuť vařených brambor odborníci, kteří je hodnotili. Zajímavé je, že někdy chutnaly lépe brambory vařené ve slupce než ty, které jsme uvařili oloupané. A někdy to bylo naopak.

Jak je vybírat?

Typ brambor volte podle toho, co chcete vařit. Pokud se chystáte na bramborový salát, sáhněte po bramborách varného typu A. Mají velmi pevnou dužninu, která se nerozváří. Dobré z nich budou i brambory „na loupačku“, ale když z nich připravíte kaši, bude připomínat lepidlo. Na kaši, stejně tak i na bramboráky nebo bramborové placky, vyberte varný typ C s větším množstvím škrobu. „Béčka“ jsou univerzální, hodí se jako příloha, do guláše, na pečení... Pokud kupujete brambory na váhu, vybírejte si hlízy stejné velikosti. V každém případě se vyhněte bramborám zeleným, naklíčeným nebo nahnilým. Pokud si je přinesete v sáčku domů, hned je vyhoďte.

Jak je vařit?

Nejlepší chuť mají brambory připravené v páře. Pokud je vaříte ve vodě, nedávejte je do studené, nýbrž do horké vody. A nespěchejte na ně. Vařit by se měly pomalu, táhlým varem za nižší teploty. Na přípravu kaše je brambory třeba oloupat, jinak je lepší vařit je ve slupce. Všechny chuťové látky zůstanou uvnitř a nevylouhují se do vody. Rozhodně zapomeňte na mikrovlnku. Brambory sice uvaří rekordně rychle, ale také je parádně vysuší.

Jak je skladovat?

Kupovat si brambory na uskladnění má smysl jen tehdy, pokud máte tmavý a chladný sklep. Skladovací podmínky mají totiž na kvalitu brambor zásadní vliv. Pokud nejsou uchovávány při teplotě kolem pěti stupňů Celsia, 90procentní vlhkosti a v temnotě, začnou rychle klíčit a zelenat.