Test DNES: Dětské svačinky

Žádná zdravá svačinka. Až na výjimky to jsou pouhé pamlsky. Všechny mají vysokou energetickou hodnotu, málo bílkovin, zato hodně tuků a cukrů. Rozhodně je nelze doporučit jako „to nejlepší, co si dát mezi jídly“.

Krtečkova svačinka, brumík, pribináček, kinder… A k tomu obrázky pohádkových postaviček a zvířátek, v hypermarketech často pod nápisem Mléčné výrobky nejen pro děti. Je jasné, že všechny tyto mléčné pochoutky, řezy, sušenky a cereální tyčinky cílí na děti. A rodiče jim je kupují jako praktickou svačinu, která rychle zažene hlad. Mnozí navíc věří, že „dětské potraviny“ musí být lepší než ty pro dospělé. Nemusí. Žádná kategorie „dětských potravin“ totiž neexistuje, zákon pamatuje jen na kojeneckou výživu do tří let. Výrobci tedy nejsou omezováni žádnými předpisy (kromě těch, které jim zakazují uvádět na trh zdravotně závadné výrobky), a už vůbec se nemusí řídit výživovými doporučeními.

Jaké jsou tedy výrobky, které vypadají jako ideální dětská svačina? Mají také ideální složení? Odpověď na tuto otázku hledala iniciativa Vím, co jím a piju. Koupila 20 výrobků a nechala je otestovat v akreditované laboratoři ALS.

Výsledek? Ideální svačinkou pro děti tyhle malé tyčinky nejsou, některé jsou pro ně dokonce přímo nevhodné.

„Dětem konzumace těchto výrobků rozhodně nijak zvlášť neprospěje,“ upozorňuje lékařka a výživová poradkyně Václava Kunová. Všechny snacky mají totiž vysokou energetickou hodnotu.

„V průměru jen šest procent z tyčinky tvoří bílkoviny, které děti potřebují pro svůj růst a vývoj. Zato v průměru 42 procent energetické hodnoty výrobku tvoří tuky a 52 procent sacharidy, převážně ve formě přidaných cukrů,“ říká Václava Kunová. Jednoznačného vítěze, který by si vysloužil logo Vím, co jím, udělované nutričně vyváženým potravinám, tedy test nemá.

Mezi výrobky jsou ale pochopitelně rozdíly, proto byly rozděleny do tří skupin podle vhodnosti pro děti: Dobrá volba, Občas pro radost a Raději ne. Bohužel nejvíce výrobků se ocitlo v poslední skupině, kterou nelze dětem doporučit vůbec. V té první skončily jen čtyři výrobky, z nichž jeden (mixitka) vlastně není ani typicky „dětský produkt“ a do testu byl zařazen spíš proto, že ho někteří rodiče dětem kupují.

Nevhodné tuky

Všechny ostatní nejsou nic jiného než pamlsek, sladkost, pochoutka… se všemi výživovými nevýhodami, které k nim patří.

Tři čtvrtiny testovaných výrobků měly vysoký obsah nasycených mastných kyselin, jež mají při nadměrné konzumaci negativní vliv na zdraví. Některé vzorky obsahovaly dokonce i transmastné kyseliny, kterým bychom se měli ve stravě vyhýbat, protože zvyšují hladinu LDL cholesterolu v krvi a přispívají ke vzniku srdečně cévních onemocnění.

Nejhorší v tomto směru byly Pribináček  Tyčinka s kousky třešní a Krtečkova svačinka. Pribináček je rekordmanem v množství nasycených mastných kyselin – má jich 20,1 gramu ve 100 gramech, jedna malá tyčinka ukrojí 4- až 6letému dítěti 44 procent z dávky, kterou by mělo přijmout ve stravě za celý den. A svačinka od Krtečka odčerpá 60 procent celodenní dávky transmastných kyselin. Stojí určitě za zmínku, že oba výrobky mají polevu z částečně ztužených rostlinných tuků.

Nasycené mastné kyseliny přijímáme také z dalších potravin živočišného původu, jako je maso, mléko a mléčné výrobky, které jsou jejich přirozeným zdrojem. Tam je ale tato nevýhoda kompenzována jinými výživovými přínosy, které u testovaných produktů chybějí.

Příliš velká dávka cukru

Téměř všechny snacky mají také vysoký obsah cukrů, u většiny se přitom jedná o cukry, které nepocházejí z ovoce nebo mléka, ale ze záměrně přidaného řepného cukru nebo glukózo-fruktózových sirupů.

Nejvíce cukrů měla mixitka, v jedné 50gramové tyčince (to je téměř dvakrát větší gramáž, než mají ostatní vzorky) je 27 gramů cukru, což je skutečně hodně. „Přesto bych ji doporučila, neobsahuje totiž řepný cukr ani glukózo-fruktózový sirup. Je také zdrojem důležité vlákniny a navíc vytváří návyk na přirozené chutě. A je to také jediný výrobek, který neobsahuje přidané cukry. Rodiče by však měli za den ostatní zdroje cukru dítěti omezit,“ řekla Václava Kunová.

Důsledky nadměrného příjmu cukru u dětí jsou podle specialistky na výživu jasné: vznik obezity, zvýšená kazivost zubů a návyk na sladkou chuť, který se v pozdějším věku těžko odbourává.

Problém všech těchto snacků spočívá v tom, že jsou malé a přitom mají vysokou energetickou hodnotu, odborníci je nazývají potraviny s vysokou energetickou denzitou. „Jsou to potraviny, které mají vysokou energetickou hodnotu vměstnanou do malého objemu. Takže dítě je rychle sní a ani si neuvědomí, že něco snědlo. Častá konzumace potravin s vysokou energetickou denzitou je rizikovým faktorem pro vznik obezity v pozdějším věku.“

Mléka sotva na jednu lžíci

O to víc překvapí, s jakou vytrvalostí se snaží reklama prezentovat většinu těchto výrobků jako hodnotnou mléčnou svačinku. Mléčnou složku zdůrazňovala víc než polovina testovaných výrobků. Jenže ani 20 procent mléka na prvním místě ve složení neudělá z tohoto výrobku vhodnou mléčnou svačinku, která může nahradit sklenici mléka. Stačí trochu počítat a zjistíme, že při 30gramové hmotnosti je v tyčince zhruba šest gramů mléka, a to je méně než jedna polévková lžíce.

Ani 40 procent mléka v Kinder mléčném řezu nepřinese dítěti nic dobrého, protože mu s mlékem zároveň naloží 28 procent dávky nasycených mastných kyselin, které by mělo přijmout za celý den. Z nutričního pohledu tedy nemůže být řeč o „tom nejlepším, co si dát mezi jídly“, jak se snaží rodiče přesvědčit televizní reklama.