Test DNES: Instantní kávy

Žádné falšování. Jsou to pravé kávy. Liší se chutí, cenou i množstvím kofeinu.

Pozitiva: Ani jedna káva nebyla falšovaná. Ani jedna nepřekročila limit pro obávaný toxin z plísní.

Negativa: Některé obsahovaly víc škodlivin než ostatní. Obaly neříkají vše, co bychom měli vědět.

Pro instantní kávy i jejich konzumenty to dopadlo dobře. Oblíbené nápoje v granulích či v prášku nemají špatnou chuť, škodlivinami jsou zasaženy jen málo a jsou to skutečné nefalšované kávy.

Tak by se daly shrnout výsledky testu, do něhož jsme vybrali 14 vzorků. Byly to kávy těch značek, které obchody označily za nejprodávanější, přidali jsme dvě dražší kávy a pro jeden vzorek jsme si zajeli do Německa. Chtěli jsme zjistit, zda se káva Nescafé Gold Original prodávaná v Česku liší od té německé.

Celkovým vítězem se stala káva Jacobs Krönung díky tomu, že všemi zkouškami prošla s vyrovnanými výsledky. Těsně za ní skončila káva Davidoff, nejdražší ze všech, která měla nejlepší chuť. Předpoklad, že dobrá káva nemůže být levná, nabourala Casa Blanca Original, která se v celkovém pořadí vklínila mezi mnohem dražší vzorky. Čtvrté a páté místo patří německé a české verzi kávy Nescafé  Gold Original.

Test potvrdil, že ty úplně shodné nejsou. Prokázaly to chuťové zkoušky i výsledky chemických analýz. I společnost Nestlé potvrdila, že se kávy připravují s ohledem na to, co chutná zákazníkům v různých zemích. „Receptura kávy je specifická pro český trh a vznikla na zá- kladě lokálního preferenčního testu. Chuťové preference v kávě se velmi výrazně liší napříč Evropou,“ uvedl Vratislav Janda z českého zastoupení Nestlé. Na otázku, v čem konkrétně se kávy liší, už neodpověděl.

Chuťový test dopadl lépe pro český vzorek. Nechali jsme obě kávy posoudit i takzvanou párovou zkouškou, kdy se hodnotitelé rozhodují pouze mezi dvěma vzorky a 15 lidí z 18 dalo přednost chuti „české“ varianty.

Obě kávy se lišily i v obsahu kofeinu a některých škodlivin. Výsledky byly uspokojivé, některé naměřené hodnoty byly vyšší u německého, jiné zase u českého vzorku. V konečném součtu nakonec česká verze dopadla o něco hůř - právě kvůli obsahu škodlivého akrylamidu. A ještě jeden rozdíl: německá káva je i při nevýhodném kurzu koruny o dvě koruny levnější než česká.

 

Velké rozdíly v obsahu kofeinu

Velmi zajímavé výsledky přineslo stano- vení obsahu kofeinu. Test čtrnácti vzorků ukázal to, co odborníci dobře vědí, ale laici si nejspíš neuvědomují. Mezi kávami byly velké rozdíly v množství kofeinu. Pohybovaly se od 2,2 (Carte noire) až po 4,3 procenta (Jihlavanka). V šálku kávy připravené z Carte noire bude 44 mg, v šálku Jihlavanky 86 mg kofeinu. Je to dáno druhem použité kávy. Jemnější a dražší arabica má totiž zhruba poloviční obsah kofeinu než hrubší a levnější robusta.

Podle obsahu kofeinu druh kávy jed- noznačně označit nelze, ale můžeme říci, která káva s největší pravděpodobností obsahuje více robusty, nebo více arabiky (viz výsledky na str. 8 a 9).

 

Žádná káva není podprůměrná

Dobře dopadly kávy ve smyslovém hodnocení. Nejlepší známky za chuť a vůni získaly kávy Davidoff, nejméně hodnotitelům chutnala Mokate Classic a Nescafé Classic. „Žádný ze vzorků ovšem nebyl podprůměrný, tedy bez typické kávové vůně a chuti,“ říká Zdeňka Panovská ze senzorické laboratoře Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT). „Největší rozptyly byly u kyselosti, kterou někdo má rád, někdo ne.“ Když káva není nakyslá, je nevýrazná, když je kyselosti moc, tak už někomu nechutná. U kávy se víc než u kterýchkoliv jiných potravin potvrzuje, že se spotřebitelé liší v preferencích. Někteří dávají přednost mírně nakyslé kávě, jiní mírně hořké.

 

Škodliviny bez větších problémů

V Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT sledovali obsah škodlivin, které se v kávě objevují. Nejrizikovější je ochratoxin A, produkt některých plísní, který při zvýšeném příjmu poškozuje játra a ledviny. Do kávy se dostane při špatném zacházení s kávovými zrny při sklizni nebo nevhodném skladování. A neodstraní ho z ní ani vysoká teplota při pražení. Proto je pro tento toxin stanoven zdravotní limit, který se pro každý druh kávy liší – pro zrnkovou kávu je to pět, pro instantní kávu 10 mikrogramů na kilogram. Ani jeden vzorek tuto hodnotu, za níž by už byla káva zdravotně závadná, nepřekročil, ani se mu nepřiblížil. Ty nejhorší se dostaly na 41 procent limitu.

Další škodlivé látky se v kávě tvoří při pražení – jde o akrylamid a furan. Akrylamid vzniká za vysoké teploty při te- pelném zpracování surovin bohatých na škrob. Nejčastěji se objevuje v chipsech, toustech, sušenkách, snídaňových cereáliích a kávě. I když je to látka riziková z hlediska rakoviny, není pro ni stanoven legislativní limit, ale existuje takzvaná směrná hodnota přijatelného množství. Ani jeden vzorek tuto varovnou hodnotu nepřekročil, dva se jí přiblížily.

Při pražení kávových zrn se vytváří také furan, u zvířat prokázaný karcinogen. Ani pro obsah furanu není zatím stanoven limit. Jeho největším zdrojem je právě káva, více furanu je v pražených kávových zrnech, nižší v mleté kávě (mletím se jeho obsah snižuje) a nejnižší v instantní kávě. Hodnoty, které jsme naměřili v testovaných vzorcích, byly až na výjimky nízké.

 

Dobrá zpráva – kávy jsou pravé

Instantní káva patří k těm potravinám, které se občas falšují. Tím spíš potěšil výsledek zkoušek, které provedl Výzkumný ústav potravinářský. Všechny kávy jsou autentické. V žádném z testovaných vzorků se nenašly náhražky na bázi škrobu, obilného sladu, čekanky nebo sušených mletých fíků.

Dobrou zprávou je i to, že v celkovém hodnocení se instantní kávy srovnaly do velmi úzkého pásma. Ta nejlepší by dostala školní dvojku, ta poslední dvě mínus. A to vůbec není špatné.

 

Co se nedozvíme

Výrobci sice uvádějí na obalech všechny povinné informace, ale ostatními údaji, které by zákazníky zajímaly, většinou šetří.

Obsah kofeinu se u kávy neuvádí, u instantní kávy není zvykem uvádět ani použitý druh kávy. Ze 14 vzorků ho deklarovaly jen dva – Davidoff (100% arabica) a Jihlavanka (robusta). Kávy Carte Noire a Douwe Egberts zdůrazňují vysoký podíl arabiky. U prvního vzorku se dá podle obsahu kofeinu na arabiku usuzovat, u druhého je s největší pravděpodobností větší podíl robusty.

Velmi často chybí informace, jak kávu správně připravit. A málokde se dozvíme, kdo a kde kávu vyrobil, většinou je na obale jen jméno a adresa sídla značky.

Další testy z kategorie Potraviny