Test DNES: Mražená zelenina

Hrášek, pórek, celer, nebo led s příměsí mrkve? I uprostřed zimy si můžete uvařit pořádnou zeleninovou polévku. Stačí v obchodě vybrat mraženou zeleninu, ne jenom sáček promrzlé drti a ledu.

Když se před deseti lety našlo na Sibiři zmrzlé tělo mamutího mláděte, vyvolalo to mezi vědci hotový poprask. Půlroční samic e byla totiž výborně zachovalá.

V budoucnu se možná stane ze zmrzlé Ljuby pramáti znovuvzkříšeného živočišného druhu, nám může prozatím posloužit alespoň jako doklad toho, nakolik účinným konzervantem je tuhý mráz.

Pokud dokáže uchovat v relativně dobré kondici pravěkého chobotnatce, co teprve čerstvý hrášek, kedlubny či květák na pár měsíců či let. „Zmrazování je spolehlivá a také jedna z nejšetrnějších konzervační technik, při níž přijde zeleni - na o minimum nutričních látek,“ potvrzuje Aleš Rajchl z Ústavu konzervace potravin pražské VŠCHT.

Obecně to tedy platí, jaká je však realita v českých obchodech? Co s i uprostřed zimy odnesete v sáčku z mrazicího boxu, když v regálech čerstvě sklizená zelenina chybí?

Zeleniny víc než dost, k tomu málo vad i vody

MF DNES nechala otestovat dvanáct vzorků mražené zeleniny, která je u nás běžně k dostání a z níž doma můžete uvařit zeleninovou polévku.

Laboratoř VŠCHT dostala za úkol ověřit, kolik zeleniny a jak velký podíl vody v sáčku kupujete, kolik vadných kousků vám mrazírny přibalí a také z čeho se zeleninový mix vlastně skládá.

A verdikt? Z většiny vybraných směsí uvaříte polévku bez problémů, v kastrolu budete mít skutečnou zeleninu, nikoliv jen led s přídavkem mrkve.

Na obsahu zeleniny výrobci zpravidla nešetří a v sáčku jí bývá minimálně tolik, kolik se slibuje na obalu. Nevzhledných či poškozených kousků se při přebírání našlo relativně málo a ani vody v laboratoř i z kukuřice, cibule či fazolek neokapalo zbytečně mnoho.

U zmrazených potravin existuj e u hmotnosti možnost kladné i záporné odchylky. Všechny vzorky ovšem legislativní požadavky n a hmotnost balení splnili, většinou obsahovaly sáčky zeleniny  o něco více,“ shrnul Rajchl to podstatné.

Laboratorní testy ukázaly i to, že zelenina byla obvykle správně uskladněna a neprošla tepelným zemětřesením. Jakmile totiž celer, pórek či brokolice začne roztávat, pustí na povrch vodu, a když teplo - ta znovu klesne, kostky, růžičky č i řezy omrznou a spojí se do ne - vzhledného chuchvalce. Jak potom taková zelenina chutná, si asi dokážete představit.

Téměř nejdražší, jednoznačně nejhorší

Z pohledu laboratoře se tedy mražené zeleninové směsi ukázaly jako solidní artikl. Když však platí nějaké pravidlo, pak z něj obvykle existují i výjimky. A jestliže se na většinu mražené zeleniny v sáčku dá spolehnout, jsou vzorky, jejichž nákup raději dvakrát zvažte.

Třeba taková směs Mochovanka společnosti Ardo: nadrobno kráje - ná zelenina byla při nákupu sice téměř nejdražší (100 gramů směsi mrkve, celeru, pórku a cibule stálo 8,54 Kč, zatímco průměrná cena byla 5,67 Kč), přitom obsahoval a desetinu okapané vody a také nejvíc vadných kusů (přes 5 %).

V 350gramovém balení si tak koupíte okolo 35 gramů zmrzlé vody, bezvadné zeleniny je nakonec v sáčku sotva 30 deka.

„O vašich zjištěních jsme informovali naše oddělení kvality a požádali jsme je o okamžité prošetření,“ slíbil Olivier Caspers, manažer společnosti Nomad Foods Europe, která zastřešuje několik značek mražených potravin.

Vysvětlovat toho přitom musí zástupci značky Ardo víc. Na obalu Mochovanky jsou totiž zásadní chyby – jen pár centimetrů od sebe najdete vytištěna dvě naprosto odlišná složení. Jedno z nich neobsahovalo celer, který přitom tvořil více než třetinu směsi. To by pro lidi s alergií na tuto zeleninu mohl být závažný problém.

„Pracujeme na nápravě, která povede k opravě, případně stažení tohoto výrobku z trhu,“ ubezpečil spotřebitele za firmu Ardo Olivier Caspers.

Jak je důležité číst etikety

Penalizaci minus 30 procent z výsledného hodnocení za závažné chyby ovšem neutržila jenom Mochovanka.

Stejnou „pokutu“ dostala i mražená zelenina na váhu, kterou nabízí obchodní řetězec Globus a pro ni ž jezdí zákazníci ze širokého okolí. K nákupu je vábí právě možnost, že mohou přesně vidět, zda v plastovém sáčku nemají jen samou mrkev a pár kostek petržele.

Jenže i do zeleniny z Globusu se dokázala vloudit zásadní chyba – zatímco štítek na mrazicím boxu nabízel polévkovou směs Frigoexim za 35 korun za kilogram, váha tiskla etikety zeleniny z produkce firmy Agro Jesenice, která je o 14 korun na kilo dražší.

Oba produkty má hypermarket ve Zličíně v nabídce, jenže... „Špatně jsme přidělili čísla váhy ke zboží, polévkové směsi jsme zaměnili. Tato chyba byla v regálech naštěstí jen po velmi krátkou dobu,“ vysvětlila mluvčí Globusu Pavla Hobíková. Globus směs přitom měla šanci umístit se o dost lépe, protože neobsahovala nevzhlednou drť či přemrzlé slepence, které jsme našli v zelenině, jež se umístila před ní.

Další testy z kategorie Potraviny