Test DNES: Výčepní piva

Dvanáct druhů výčepních piv ze sudů testovaly dvě poroty: odborná a laická. U laiků zvítězil Primátor, u expertů piva velkých značek. Běžní konzumenti celkově ocenili piva víc než profesionálové.

Piva jsme testovali mnohokrát, ale vždy jen lahvová. Tentokrát jsme se rozhodli pro pivo ze sudů. Vůbec první test tohoto druhu v Česku přinesl hned dvě překvapení: trochu podceňovaná výčepní piva neboli desítky nejsou vůbec špatná. A laici si je chválí víc než odborníci.

Test 12 druhů výčepních piv zorganizovala redakce MF DNES ve spolupráci s brněnskou firmou Thermotechnika Bohemia. Ta zapůjčila výčepní zařízení.

Kdybychom se spokojili jen s hodnocením odborníků, nedopadlo by to pro výčepní piva tak dobře. Slovně se sice o vzorcích vyjadřovali vesměs pozitivně (viz Porota), ale známky jim dávali poměrně přísné – na vysvědčení by od nich dostala čistou trojku.

My jsme ale piva dali ochutnat i běžným konzumentům, kteří nerozeznají diacetylovou (máslovou) vůni a chuť od dimethylsulfidové (po vařené zelenině), ale poznají, zda jim pivo chutná nebo ne. A vzorky, které jsme jim předložili, jim chutnaly.

Konzumenti versus odborníci

Pivům dávali vesměs lepší známky než odborníci. Hůř u nich dopadly jen dva vzorky: Gambrinus  a Staropramen, dvě značky, které odborníci dali na první místa, skončily u laiků až v druhé polovině žebříčku (viz tabulka na protější stránce).

A obráceně, svijanská desítka patřila u laiků k těm nejlepším, u odborníků však skončila na posledním místě.

A ještě jeden paradox, vítězem laické poroty se stal Antonín, novinka náchodského pivovaru Primátor, který získal u expertů jen podprůměrné hodnocení.

Máslo, nebo rozpouštědlo?

Na vině rozdílného hodnocení byla podle expertů diacetylová chuť, kterou někteří označili za vadu.

„Když je diacetyl v pivu v nízké koncentraci, tak je docela příjemný, lehounce máslový. Když je ho víc, tak má chuť po rozpouštědlech, a to už příjemné není. Navíc někdo je na diacetyl hodně citlivý a někdo ho naopak vůbec nevnímá,“ vysvětluje František Frantík z Výzkumného ústavu pivovarské- ho a sladařského, proč se hodnocení tolik lišilo.

Lehce diacetylová vůně je přitom pro české pivo typická. Vše je tedy otázkou míry.

Změnily minipivovary chutě?

Snažili jsme se najít odpověď na otázku, proč laikům chutnala piva, která odborníci kritizovali.

„Řekl bych, že to může být částečně i vlivem minipivovarů. Ty vnesly mezi konzumenty příklon k řemeslným pivům, u kterých se tak úplně nehlídá absolutní čistota chuti, jako to dělají velké pivovary,“ vysvětluje jeden z porotců, bývalý ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

„Běžný konzument nevyhledává pivo, které bude dokonalé, ale podle něj i trochu nudné. Hledá pivo, které odpovídá jeho představě o tom, jak by mělo řemeslně poctivé pivo správně chutnat. I když to třeba nebude z moderního sládkovského pohledu úplně dobré.“

„Chuťové preference odborníků, kteří hledají v pivu vady, mohou být naprosto odlišné od chuťových preferencí pijáka piva,“ říká ředitel Primátoru Josef Hlavatý a vysvětluje, proč jejich výčepní Antonín chutná jinak: „Připravovali jsme ho ke 140. výročí pivovaru a chtěli jsme ho udě- lat jako takovou revokaci řemeslné- ho piva, poctivě se vším všudy bez ohledu na náklady, protože si myslíme, že i výčepní pivo si to zaslouží. Proto se může jeho chuť lišit od běžných piv z velkých pivovarů.“

Kolik stupňů má výčepní?

Říkáme jim běžně desítky, i když to teoreticky mohou být i sedmičky. Výčepní pivo je totiž ve vyhlášce definováno jako pivo s extraktem původní mladiny 7 až 10 (hmotnostních) procent. Většinou se ale vyrábějí jako devítky nebo desítky. Tomu odpovídaly i výsledky analýz, které zpracoval Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze. Sedm vzorků odpovídalo devítce, pět desítce. Rozdíl mezi nimi je ale podle odborníků minimální a spotřebitel ho na chuti nepozná. Podstatné je, že všechna piva označená jako „desítka“ měla skutečně extrakt mladiny vyšší než 10 procent.

Všechny vzorky také odpovídaly deklaraci alkoholu. Vyhláška neříká, jaké množství alkoholu musí mít výčepní pivo nebo ležák, ale existuje vztah mezi stupňovitostí a obsahem alkoholu, i když nejde o přímou úměru. Obsah alkoholu totiž závisí i na stupni prokvašení. Zjednodušeně platí, že výčepní piva mají kolem 4 a ležáky kolem 5 procent alkoholu.

Výrobky, které uspěly v testu

Budvar B:Classic světlé výčepní

Budvar B:Classic světlé výčepní

Výrobce:
Budějovický Budvar

Cena 30l KEG sudu: 930 Kč

Složení: voda z artézských studní, ječný slad, žatecký hlávkový chmel

Co zjistil test

Hodnocení

Dobré pivo odpovídající profilu výčepních piv, bez vad, cizích vůní a chutí, výrazná chmelová vůně, střední plnost a dobrá pitelnost. Méně hořké, pro někoho asi až moc jemné.

2,5 Známka testu

Gambrinus nepasterizovaná 10 světlé výčepní

Gambrinus nepasterizovaná 10 světlé výčepní

Výrobce:
Plzeňský Prazdroj

Cena 30l KEG sudu: 940 Kč

Složení: voda, ječné slady, chmelové produkty

Co zjistil test

Hodnocení

Vyvážené pivo s nízkou až střední plností, příjemnou sladovou vůní, čisté v chuti. Příjemná mírná hořkost, velmi dobrá pitelnost. U odborníků nejlepší.

2,6 Známka testu

Starobrno Tradiční světlé výčepní

Starobrno Tradiční světlé výčepní

Výrobce:
Heineken ČR

Cena 30l KEG sudu: 874 Kč

Složení: voda, ječné slady, upravený chmel, chmelové produkty

Co zjistil test

Hodnocení

Pitelné, středně plné pivo bez závad, se sladovou příchutí, méně chmelené, hořkost je slabší, ale dobře vyvážená se sladkostí. Střední říz, dojem kazí lehce zatuchlá vůně.

2,6 Známka testu

Krušovice 10 světlé výčepní

Krušovice 10 světlé výčepní

Výrobce:
Heineken ČR

Cena 30l KEG sudu: 910 Kč

Složení: voda, ječné slady, upravený chmel, chmelové produkty

Co zjistil test

Hodnocení

Vyrovnané, dobře pitelné pivo, niž- ší říz, jemná hořkost. Plnost slabší až střední, karamelové tóny, bez cizích chutí a vůní. Schází mu „svěžest“ výčepního piva.

2,6 Známka testu

Radegast Originál světlé výčepní

Radegast Originál světlé výčepní

Výrobce:
Plzeňský Prazdroj

Cena 30l KEG sudu: 874 Kč

Složení: voda, ječné slady, chmelové produkty

2,7 Známka testu

Další testy z kategorie Alkoholické nápoje

Test Dnes: Pšeničná piva

Test Dnes: Pšeničná piva

Pšeničné pivo se skvěle hodí do letních veder. Je lehké, osvěžující, nakyslé, má málo alkoholu... Musíte si ovšem dobře vybrat. Ne všechny pivovary ho totiž dovedou správně uvařit. Ukázal to aktuální test MF DNES, v němž se potkalo dvanáct pšeničných piv z velkých i malých pivovarů.

Test Dnes: Ležáky v plechovce

Test Dnes: Ležáky v plechovce

Čerstvé chutná skvěle, starší je často zvětralé Od piva z plechovky asi nikdo nečeká, že bude chutnat jako točené. Ne každý už ale ví, že se často nevyrovná ani stejnému pivu v lahvi. Může totiž rychleji zvětrat.

Test DNES: Sudové ležáky

Test DNES: Sudové ležáky

Překvapení testu: Dvě třetiny vzorků předběhly nejznámější českou značku Pilsner Urquell. Nesvědčí to o nízké kvalitě plzeňského, ale o vysoké úrovni českých piv.

Test DNES: Šumivá vína

Test DNES: Šumivá vína

Sekty z moravských a českých vinic: překvapivě kvalitní. Sekty vyrobené moravskými a českými vinaři klasickou metodou z Champagne na vánočním stole ostudu neudělají.

Test DNES: Cidery

Test DNES: Cidery

Pozitiva: Ani jeden nechutnal úplně špatně. Většina voněla po jablkách. Negativa: U průmyslových vadila umělá chuť. Některé jsou až moc sladké nebo přesycené bublinkami.

Test pšeničných piv

Test pšeničných piv

Se zvýšeným zájmem o jiné typy piva, než jsme byli zvyklí pít dosud, přichází i pivo pšeničné, Weizenbier nebo také Weissbier, který je velmi populární v Německu. Otestovali jsme pro vás 15 vzorků, z velkých i malých pivovarů, z Česka i Bavorska. „Mám z toho smíšené pocity. Byla tu dobrá piva, horší, ale i hodně špatná. U těch mi vadila nepříjemná ovocná vůně, jakoby po zkažených jablkách, doprovázená i nepříjemnou chutí.“ Oldřich Koza (SPŠ potravinářských technologií v Praze)


Informujeme spotřebitele, kterým prodáváme výrobky nebo poskytujeme služby, že mají podle zákona č. 624/1992 Sb. právo na mimosoudní řešení spotřebitelského sporu z příslušné smlouvy. Subjektem mimosoudního řešení spotřebitelských sporů je Česká obchodní inspekce, se sídlem Štěpánská 567/15, 120 00 Praha 2, IČ: 000 20 869 (www.coi.cz).

Provozovatelem tohoto serveru je MAFRA, a.s., se sídlem Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČO: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Společnost MAFRA, a.s., je členem koncernu AGROFERT.