TEST: Nemocniční strava

Matky v porodnicích dostávají jídlo, které má blízko k redukční dietě. Odhalil to test MF DNES. Ani skladba jídelníčků není podle expertů vhodná pro kojící ženy. Porce v porodnicích jsou malé a nemohou dát matkám dostatek živin v období, kdy je nejvíce potřebují. Ukázal to test jídla z osmi nemocnic.

Z analýz, které pro MF DNES zpracoval Státní veterinární ústav v Praze, vyplývá, že lépe dopadly menší nemocnice v Benešově a Havlíčkově Brodě, které se nespecializují na stravu pro rodičky.

Oběd z Benešova sice propadl v chuťovém hodnocení, ale z výživového hlediska byl dobrý, stejně jako celková skladba jídelníčku. Havlíčkův Brod měl nejchutnější oběd i slušnou skladbu jídelníčku.

Chybí možnost připlatit si

„Všude nám říkají, že musíme jíst zdravě, kolik ovoce, zeleniny a mléčných výrobků máme mít za den. Pak přijdu do porodnice a dostanu jídlo, které bych si nikdy nekoupila. Třeba nejlevnější jogurt, který ani jako jogurt nechutná,“ říká Pavla Manýrová, jedna z maminek z porodnice u Apolináře. „Vadí mi, že není možnost si za jídlo připlatit. Když to jde za nadstandardní pokoj, proč ne za trochu lepší jídlo?“

Málo energie, mnoho soli

Podle Společnosti pro výživu i podle doporučení Světové zdravotnické organizace potřebují matky po porodu minimálně 10 800 kilojoulů na den, oběd by měl mít třetinu, tedy asi 3 600 kJ. V některých nemocnicích však testované hlavní jídlo nemělo ani polovinu této hodnoty. Tři z osmi obědů měly jen kolem 1 500 kilojoulů. „To je tvrdý redukční režim, a ne strava pro matky po porodu, které by měly mít zvýšený příjem energie i živin,“ říká lékařka Václava Kunová, která hodnotila výsledky analýz. „Za těch pár dnů, které stráví rodička v porodnici, nemůže dojít k poškození zdraví, ale jsou to pro ni klíčové dny, kdy má nastartovat kojení. A to nemůže, když nemá dostatek energie,“ říká další z hodnotitelů, lékař a gastronomický publicista Martin Kuciel.

Šest gramů soli je množství, které bychom měli přijmout ve stravě za celý den. Takové množství měl v nemocnici u pražského Apolináře jen oběd. I další nemocnice „splnily“ potřebu soli na 200 až 300 procent. „Nemůžeme se pak divit, že přibývá lidí s vysokým krevním tlakem, když je dokonce i nemocnice podpoří v nevhodném stravování,“ říká specialista na výživu Pavel Suchánek.

Test však přinesl i důkaz, že se dá vařit bez nadbytku soli. Podala ho nemocnice v Benešově. Jako jediná dodržela požadované množství – méně než dva gramy.

Chybí vitamin C i vápník

„Zeleniny je v nemocničních jídelníčcích určitě málo a v nevhodné formě – sterilovaná okurka jako příloha nebo mražená mrkev v polévce nestačí,“ říká Martin Kuciel. Ovoce se v jídelníčcích objevovalo častěji, většinou však jako kompoty nebo jablka. „Ta mají mnoho nutričních výhod, jsou ale chudá na vitamin C. Jeho obsah ve všech jídelníčcích nedosahoval ani 15 procent doporučené dávky,“ hodnotí Václava Kunová.

Také vláknina byla na třetině doporučené dávky. Pro ženy po porodu je přitom obzvlášť důležitá, protože pomáhá proti zácpě.

Chyběl i vápník. „Pokud má strava splnit množství vápníku, tak by minimálně ve čtyřech jídlech měla být jedna porce mléčného výrobku,“ vysvětluje Pavel Suchánek. „Znamenalo by to místo šunkového salámu dát tvaroh nebo eidam či půl litru kefíru.“

Málo ryb, málo tuku

Slavné to nebylo ani s rybami. Ve stravě by měly být alespoň dvě porce mořských ryb týdně. Takový požadavek splnily jen dvě nemocnice – Hradec Králové a Havlíčkův Brod. Další dvě – Thomayerova a nemocnice Mělník – neměly ryby ani jednou.

Jídla měla také poměrně málo tuků, což se dá v tomto případě hodnotit spíše negativně. Nízký obsah tuků má totiž velkou zásluhu na tom, že je celkový energetický obsah stravy nedostatečný.

Tuky byly kvalitní

Dobrou zprávou je, že složení tuků bylo relativně dobré. Ani jeden vzorek neobsahoval nevhodné transmastné kyseliny a všechny pokrmy kromě jednoho splňují i doporučení pro obsah nasycených mastných kyselin. Znamená to, že nemocnice nepoužívají ztužené tuky.

Špatný nebyl ani podíl bílkovin. „Pozitivní je i snaha nešetřit na nich za každou cenu. Jsou totiž ve skladbě jídel to nejdražší. Nemocnice by si mohly energetickou hodnotu zajistit sacharidy – osm knedlíků, k tomu zahuštěnou omáčku a žádné maso. Ale tady byla vidět snaha zařazovat maso, které obsahuje hodnotné bílkoviny,“ říká Pavel Suchánek.

Ukázalo se také, že se na jídelníčcích až na výjimky nevyskytují nadýmavé suroviny, jako jsou luštěniny, cibule, zelí nebo kedlubny.

Je to horší než při stejném testu před sedmi lety

"Pokud si někdo stěžuje na stravu v nemocnici, tak má bohužel pravdu. Je nekvalitní. Přitom je jednoznačně prokázáno, že když je výživa nedostatečná, stráví pacient v nemocnici více času. Pokud je špatně vyživovaný, ve výsledku stojí zdravotní pojišťovnu víc peněz, protože jeho léčba postupuje pomaleji. To, co se v uvozovkách ušetří na jídle, vyteče z rozpočtu Ministerstva zdravotnictví v tom, že pacienti potřebují více léků a delší péči.

U testovaných jídel mi nejvíc vadil nedostatek čerstvé zeleniny. Pokud v nich nějaká zelenina byla, tak byla ze zmražených polotovarů, takže neměla žádnou chuť, protože byla rozvařená.

Jídla byla hodně přesolená, sůl úplně přebíjela chuť pokrmů. Porce byly malé, takže nemohou splnit celkovou energetickou potřebu matek po porodu.

Když to srovnám s testem před sedmi lety, myslím, že se úroveň posunula k horšímu.

Tehdy měla jídla alespoň nějakou pestrost, tady jsem měl pocit, že je to jen jakási univerzální omáčka, k tomu vysušené maso a sražený knedlík." Říká Pavel Suchánek, expert na zdravou výživu.

Další testy z kategorie Děti