Test pšeničných piv

Se zvýšeným zájmem o jiné typy piva, než jsme byli zvyklí pít dosud, přichází i pivo pšeničné, Weizenbier nebo také Weissbier, který je velmi populární v Německu. Otestovali jsme pro vás 15 vzorků, z velkých i malých pivovarů, z Česka i Bavorska.

„Mám z toho smíšené pocity. Byla tu dobrá piva, horší, ale i hodně špatná. U těch mi vadila nepříjemná ovocná vůně, jakoby po zkažených jablkách, doprovázená i nepříjemnou chutí.“ Oldřich Koza (SPŠ potravinářských technologií v Praze)

Hořká chuť, slabý říz, řídká pěna...

Ve středověku byly české země proslulé bílým pšeničným pivem, později ho zcela vytěsnil plzeňský ležák z ječného sladu. V posledních letech se pšenice opět vrací. Její chuti jsme ale ještě moc nepřivykli, vždyť víc než polovina lidí, jak vyplývá z ankety serveru Akčníceny. cz, ho ještě vůbec nezkusila.

Jak by tedy mělo pšeničné pivo chutnat? Především úplně jinak než klasický ležák, na který jsme zvyklí. Není tak hořké, ale spíš lehce nakyslé. Je také světlejší, má bohatou pěnu a silný říz. A je zakalené, protože obsahuje zbytky pivních kvasnic.

„Je to úplně jiný typ piva. My jsme v Česku zvyklí na spodně kvašená piva, ale pšeničné patří do skupiny svrchně kvašených piv. To znamená, že kvasí při vyšší teplotě, a má proto úplně jiné charakteristiky. Jsou v něm rozeznatelné ovocné tóny, hlavně banánové aroma, někdy i hřebíček, je tam i mírná kyselost, která u ležáku není, a velmi vysoký říz,“ říká Pavel Dostálek z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Abychom vyzkoušeli, zda této charakteristice odpovídají pšeničná piva, která nabízejí v lahvi tuzemské obchody, koupili jsme 15 různých vzorků a předložili je 19členné porotě k hodnocení.

Zařadili jsme mezi ně jak pasterovaná piva z velkých pivovarů, tak nepasterovaná z minipivovarů a přidali i několik pšeničných piv z Bavorska.

Výsledek?

Není špatný, ale čekali jsme ho lepší. „Rozpětí bylo velmi široké. Asi dvě piva chutnala velmi dobře, zbytek byl průměrný, ale žádné pivo nebylo vyloženě špatné,“ řekl po testu Pavel Dostálek. „Rozdíly byly v aromatu, v plnosti i barvě. Některé vzorky měly příchuť či vůni, která by u pšeničných být neměla.“

Příliš hořkosti, slabý říz

Výhrady směřovaly především k přílišné hořkosti, která je typická pro ležák, ne však pro pšeničné. Některá piva postrádala výrazný říz, charakteristický pro svrchně kvašená piva. Předmětem kritiky byla i řídká, rychle opadající pěna.

Vítězem testu se mezi pasterovanými pivy z průmyslových pivovarů stal Velen z Černé Hory, dobře dopadly i Krušovice. Mezi nepasterovanými zvítězil Weizen z pivovaru Kocour ve Varnsdorfu, velmi dobré bylo i Vimperské pšeničné. A co je potěšující – česká piva se rozhodně nenechala zahanbit bavorskými, která mají mnohem delší tradici.

Letmý pohled na výsledky napovídá, že lépe z testu vyšla piva z větších pivovarů, ale nechceme se pouštět do srovnání „velkých“ a „malých“ piv, na to jsme měli v testu příliš málo vzorků z minipivovarů. Analýzy

Nepasterované pivo jen v lednici

„U pšeničných piv se při degustaci objevují vždy větší rozdíly než u ležáků. Jsou dané hlavně stářím, pšeničná piva stárnou rychleji, takže čerstvá mají výhodu oproti starším, která mohou být poznamenána různými cizími chutěmi a vůněmi, jež pivo poškozují,“ vysvětluje Pavel Čejka z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, který se zúčastnil hodnocení.

Poškodit pivo, zejména to, které neprošlo pasterizací, může i vyšší teplota skladování. Zatímco u pasterovaných piv se pokyn ke skladování omezuje na neurčitý „chlad a temno“, u nepasterovaných piv stojí na lahvi většinou konkrétní teplota – do 8 až 10 stupňů Celsia.

„Každé pivo je samozřejmě dobré uchovávat v chladu, ale u nepasterovaného je nízká teplota nutnost. Pokud jsou v pivu živé buňky, nesmí být vystaveno vyšším teplotám, protože by dál prokvášelo,“ vysvětluje profesor Dostálek.

Na špatné skladování zřejmě doplatilo jinak oceňované pivo Matuška. Mělo výraznou kvasničnou chuť a získalo od degustátorů špatné hodnocení. I sám jeho výrobce mu v anonymním hodnocení dal známku 4,5. „Mrzí mě, že si takhle špatné pivo mohl kdokoliv koupit,“ řekl po degustaci a odhalení vzorků Martin Matuška. Druhý den dodal poté, co prověřil podmínky u prodejce: „ Hodnocené pivo bylo bohužel týden skladováno mimo lednici. Tím pádem došlo k odumírání kvasinek a ke zhoršení vůně a chuti piva. S majitelem obchodu jsme už zjednali nápravu.“

Pro spotřebitele z toho plyne rada: pokud si kupujete nepasterované pivo v pivotéce, ověřte si, zda je uchováváno v lednici. A nezapomeňte zkontrolovat i datum spotřeby – u piva Permon nebylo vůbec uvedeno.

Další testy z kategorie Alkoholické nápoje