Kapusta je součástí našeho jídelníčku již mnoho tisíc let. Pěstování kapusty se věnovali již starověcí Egypťané, přes Středozemní moře se pak rozšířila do zbytku Evropy i světa. Kapusta vznikla z brukve zelné, úžasné rostliny, jejímž šlechtěním vznikla nejen kapusta, ale také květák, brokolice, romanesco, kedluben či zelí. Samotná kapusta má dnes mnoho různých odrůd, mezi nejznámější patří kapusta hlávková a růžičová, ale také například kapusta kadeřávek.

Na našem území se pak pěstuje alespoň od středověku. Již tehdy se stala významnou součástí tehdejší stravy. Jedním z důvodů byla její mrazuvzdornost, díky které ji bylo možné sklízet i v zimním období, kdy nebyly ostatní druhy zeleniny příliš dostupné. Dalším důvodem byl vysoký obsah vitaminů a minerálních látek, pro které je ceněna dodnes.

Pěstování

Ačkoli je kapusta často pěstována ve sklenících, prosperuje i na na polích. Jde o velice nenáročnou rostlinu, pouze vyžaduje dostatek vláhy. Sklízet kapustu je možné takřka celoročně, snáší totiž bez jakékoli újmy teploty až do -15°C. Ranné odrůdy je možné sklízet již počátkem léta, pozdní sklizeň však probíhá i v lednu. Nejvyšší kvalitu má však kapusta sklízená v podzimním období, kdy se také kapusty sklízí nejvíce.

Cenný zdroj nejen vitaminů a minerálů

Kapusta je jedním z významnějších zdrojů vitaminů. Obsahuje celou řadu vitaminů B1, B2, B3, B6 či B9 (kyselinu listovou). Je jedním z nejlepších zdrojů vitaminu C, asi pětkrát lepším než špenát, přičemž v pomyslném žebříčku jsou za kapustou i citrusové plody. Bohatá je však i na vitaminy A, E i K. Je taktéž zdrojem mnoha nezbytných minerálů, barviv, antioxidantů i vlákniny.

Jaké látky tedy kapusta obsahuje?

• všechny vitamíny řady B, včetně kyseliny listové
• vitamín C
• vitamíny A, E a K
• minerály: mangan, vápník, hořčík, selen, fosfor, draslík, síru i železo
• přírodní barviva (chlorofyly a karoteny) i antioxidanty
• vlákninu a řadu dalších látek

Účinky na naše zdraví

Kapusta má blahodárný vliv na celý organismus. Z mnoha důvodů, proč kapustu konzumovat, můžeme jmenovat například tyto:

• Kapusta snižuje cholesterol a tím i riziko kardiovaskulárních onemocnění
• Slouží jako prevence proti vzniku rakoviny
• Díky nízkému obsahu kalorií je ideální dietní potravinou
• Podporuje zrak a chrání sítnici
• Zlepšuje obranyschopnost organismu proti patogenům
• Pomáhá hojení ekzémů a jiných kožních potíží

Nutriční, kalorické hodnoty a živiny

Navzdory vysokému obsahu vitamínů a minerálů má kapusta jen velice nízkou energetickou hodnotu. Společně s vysokým obsahem vlákniny je tak ideální potravinou pro hubnutí.

V tabulce níže naleznete přehled nejvýznamnějších živin, které kapusta obsahuje:

Užití v kuchyni

Mnoho z nás nemá na kapustu z dětství nejlepší vzpomínky. Školní jídelny, které se o její neblahou pověst zasloužily, jsou však již minulostí a kapusta dnes právem získává své místo na výsluní.

Ačkoli existuje mnoho rozličných kultivarů, způsob jejich úpravy zůstává víceméně stejný. Kapustu lze například vařit, smažit, dusit, zapékat i pařit, nejí se však syrová. Pokud chceme tedy kapustu přidat do studených salátů, je vhodné ji nejprve krátce spařit či povařit.

Hlávkovou i růžičkovou kapustu je možná použít do polévek, neztratí se však ani jako příloha k masům. Hodí se do zapékaných pokrmů či karbanátků. Svou roli hraje i v asijské kuchyni, například v nudlích se zeleninou. Existuje také, stejně jako u zelí, kapustová šťáva, která je ideální pro detoxikaci organismu a pro doplnění nezbytných živin.

Recepty z kapusty

Zapečená kapusta s hovězím masem

Na 4 porce budeme potřebovat:

• Sůl a mletý muškátový květ
• 2 stroužky česneku
• 3 střední vejce
• 200 g másla
• 200 g strouhanka
• 5 l mléka
• čerstvou petrželku
• 400 g vařeného hovězího masa
• 1 hlávku větší kapusty
• Slanina (na ozdobu)

Tento recept je velice jednoduchý, celá příprava zabere jen asi hodinu. Nejprve spaříme či krátce povaříme kapustu a necháme ji vychladnout. Poté ji pokrájíme nadrobno či pomeleme. Mezitím si nakrájíme maso z polévky (vývaru) na menší kousky. Poté utřeme žloutky se solí. K nim přidáme půlku másla, muškátový květ, zelenou petrželku, prolisovaný česnek a kapustu. Směs zahustíme strouhankou, kterou navlhčíme mlékem, a jako poslední vmícháme ke směsi ušlehaný tuhý sníh z bílků.

Poté vymažeme a strouhankou vysypeme plech. Do něj dáme polovinu kapustové směsi, na ni naskládáme maso a překryjeme zbytkem kapusty. Do vyhřáté trouby umístíme pekáček a pečeme přibližně 30 minut na 180°C. Na talíři už jen posypeme osmaženou slaninou. Můžeme podávat s bramborem, pečivem, či samostatně. Velice rychle si tedy můžeme připravit zdravý, a hlavně chutný oběd.

Naše kapustové karbanátky

Z kapusty si můžeme taktéž připravit neodolatelné kapustové karbanátky.