Jakým pokojovkám prospívá přemístění ven na slunce?

Se začátkem června přichází čas na letnění pokojových rostlin. Přemístění květin na balkón či terasu prospívá jejich zdraví, neboť dostatek slunce společně s čerstvým vzduchem podporují bujný růst i kvetení. Pro dobrý výsledek je však nutné vše provést tak, abyste svým květinám neuškodili. Každá rostlina je totiž jiná, a ne všem pobyt venku svědčí.

Kdy nejlépe začít s letněním?

Všechny pokojové rostliny špatně snáší nízké teploty, proto je s přemístěním nutné počkat alespoň do druhé poloviny května. Vzhledem k teplotním výkyvům se tato doba může mírně měnit, avšak můžete se řídit pravidlem, že rostliny by nikdy neměly být vystavovány teplotám nižším než 10 °C.

A kdy pokojovky umístit zpět do interiéru? Nejlépe až koncem září, kdy začínají teploty opět rychle klesat.

Kam rostliny přemístit?

Pokojovým rostlinám nejlépe vyhovují balkóny umístěné na východ a západ, kde mají dostatek slunečních paprsků po celý den. Na jižní stranu pak můžete umístit světlomilné rostliny jako jsou palmy, agáve, oleandry, citrusy, středomořské bylinky či juky.

Ani teplomilné rostliny však nikdy neumisťujte rovnou na přímé slunce. Pro přenesení na balkon, zahradu či terasu vybírejte spíše polojasné až oblačné počasí. Díky menší intenzitě záření se rostliny dokážou lépe adaptovat a nehrozí nežádoucí spálení listů.

Jak letnění prospívá rostlinám?

Jen pár týdnů po přemístění rostlin můžete pozorovat, že letnění pokojovkám jednoznačně prospívá. Venku rostliny tvoří silnější, kompaktnější výhony s velkým množstvím listů. Ty navíc získávají díky většímu množství světla sytě zelenou barvu.

I samotné počasí však hraje svou roli. Kvůli větru si musí květiny vytvořit pevné a silné stonky. Déšť pak přináší rostlinám vláhu a živiny, a navíc očišťuje listy od prachu či parazitů. Dlouhé slunečné dny navíc u rostlin stimulují kvetení.

Dostatek vláhy

Při letnění si musíte dát pozor, abyste poskytli rostlinám dostatek vláhy. Díky intenzivnímu růstu, pobytu na slunci a suchému vzduchu substrát poměrně rychle vysychá. Pokud jste tedy zvyklí zalévat například jednou týdně, nyní budete muset zalévat mnohem častěji. Někdy i několikrát denně.

To se sice může jevit jako zbytečná nepříjemnost, ale velká spotřeba vody svědčí o intenzivním metabolismu rostlin, které tak mohou velmi rychle růst.

Nástrahy venkovního pěstování

S výhodami venkovního pěstování přichází i některé nástrahy. Jednou z nich je nepředvídatelnost počasí. Ať už totiž bydlíte kdekoli, dříve či později nejspíš přijde větší bouřka či kroupy. To samozřejmě nesvědčí rostlinám, které by mohl silný vítr polámat či převrátit i s květináčem. Před příchodem bouřky tak vždy rostliny raději přesuňte zpět do interiéru či na jiné chráněné místo.

Další z potenciálních nepříjemností, které na vás mohou čekat, jsou škůdci. Ačkoli u většiny druhů pokojovek není nákaza příliš častá, dojít k ní samozřejmě může. Nejčastějšími parazity, které na rostliny číhají jsou mšice, molice či svilušky. Všech se samozřejmě můžete zbavit pomocí postřiků.

A které rostliny je tedy vhodné letnit?

Při správné péči můžete letnit téměř všechny pokojovky. Pokud však chcete mít jistotu, že svým rostlinám neuškodíte, přeneste ven pouze světlomilné druhy. Mezi ně patří veškerá středomořská flóra jako jsou oleandry, citrusy, palmy, bylinky, bugenvilee a fíkovníky. Mezi pokojovky milující slunce pak patří také kaktusy, sukulenty, aloe vera či juky.

Do polostínu pak můžete s klidem umístit fíkusy, zelence, draceny, monstery i orchideje. Naopak některé azalky, kapradiny či břečťany spíše ponechte uvnitř. Preferují totiž stinné stanoviště a pobyt venku by jim mohl uškodit.