Jak účinně bojovat s plísní u pěstování okurek

Okurky mají celou řadu přirozených patogenů, které každoročně ohrožují naši úrodu. Mezi ty nejobávanější bezesporu patří různé druhy plísní. Jak proto okurky před nákazou ochránit?

Nejdůležitější je bezesporu prevence, díky které můžete nákaze úplně předejít. Jde to přitom i bez konvenčních chemických postřiků! Leckdy postačí i běžné domácí prostředky jako je syrovátka či hořčičný prášek. Ty rychle zatočí s plísňovými onemocněními a vy se tak můžete těšit z bohaté úrody.

Jak plíseň rozpoznat?

Plíseň se na okurkách pozná poměrně jednoduše, jelikož způsobuje postupné odumření celé rostliny. Je proto důležité věnovat čas náležité prevenci. Samotná nákaza se totiž rostlinou šíří velice agresivně a už za pár dní tak může zničit celou úrodu. Okurková plíseň se přitom nezastaví ani před dalšími tykvovitými rostlinami jako jsou dýně, melouny či patisony.

Plíseň se zpočátku projevuje malými žlutozelenými skvrnami na listech. Postupně pak dochází k rozšíření žlutých skvrn a sesychání listů. Na spodní straně listů pak roste podhoubí plísně, které způsobuje zašedlou až šedofialovou barvu. Při nákaze většinou nejprve hnědnou a usychají větší listy blíže u země, ovšem následně se nákaza šíří po celé rostlině. Šnace na její záchranu je tak jen velmi malá.

Jak dochází k šíření plísně?

Plíseň okurková se šíří větrem a je tak problémem zejména v oblastech, kde se okurky pěstují v těsné blízkosti. Stejně jako ostatní plísně preferuje vlhké a teplé prostředí a je tak problémem i ve sklenících a špatně větraných stanovištích.

Klíčová je prevence

Pokud chcete předejít nákaze okurek, věnujte dostatek času preventivním opatřením. Dnes zahrádkáři nejčastěji používají postřiky, které mají zabránit rozvoji onemocnění. Velký vliv však má i to, jak okurky pěstujete.

Z hlediska šíření chorob je nejvýhodnější vertikální pěstování okurek, které zajišťuje rostlinám dostatečné proudění vzduchu. Rostliny zároveň nepřichází do styku se zeminou a lépe schnou. Vertikální pěstování navíc rostlinám zajistí dostatek slunce pro zdárný růst.

Jak okurky ošetřovaly naše babičky

Pro zdravé okurky není nutné rostliny pravidelně ošetřovat nešetrnými chemickými postřiky. Vždyť celé generace našich babiček se bez nich obešly. Jako účinné prevence nákazy vám postačí i běžné domácí prostředky.

1/ Mléčný postřik

Ačkoli to může znít mírně překvapivě, osvědčenou metodou pro prevenci plísní se stal tzv. mléčný postřik. Ten můžete připravit nepasterizovaného mléka, či ještě lépe z mléčné syrovátky.

Mléko či syrovátku smíchejte s vodou v poměru 1:2 a rostliny řádně postříkejte. Roztok aplikujte po obou stranách listu alespoň každých 5 dní.

Mléčný postřik způsobuje vysrážení mléčných proteinů na povrchu listů, čímž brání vzniku nákazy, jelikož se plíseň nemá kde uchytit. Při péči o okurky je tak nutné myslet na to, že mléčný postřik slouží výhradně jako prevence, nikoli léčba napadených rostlin.

2/ Postřik z křenu

Známým fungicidním přípravkem je i postřik z křenu. Stačí nastrouhat či rozmixovat 50-100 g křenu, který necháte den vyluhovat v 5 litrech vody. Následně postřik aplikujte na obě strany listů.

3/ Jedlá soda a mýdlo

Fungicidní účinky mají i další běžně dostupné ingredience. Pro přípravu postřiku ze sody a mýdla je nutné smíchat 10 l vody s 5 lžícemi sody a 50 g tekutého domácího mýdla. Toto množství účinně zabrání infekci a nepoškodí přitom vaše sazenice.

4/ Postřik s hořčičným práškem

Mletá hořčičná semínka se vyznačují výbornými antibiotickými účinky a můžete je tak použít na přípravu postřiku. Na jeho přípravu budete potřebovat 100 g hořčičného prášku na 1 litr postřiku. Ten užívejte jednou denně z obou stran listů po dobu alespoň sedmi dnů.