Každý desátý mladý Čech v nebezpečí kvůli energetickým nápojům

Podle zprávy Státního zdravotního ústavu má více než desetina mladých Čechů sklon k pití energetických nápojů v rizikových množstvích. Konzumace energetických nápojů je přitom spojená s celou řadou zdravotních rizik. Mezi ty nejčastější patří poruchy pozornosti, snížená kvalita spánku, úzkosti, podrážděnost a celkové změny chování. V krajním případě se mohou projevovat i poruchy srdečního rytmu. Právě děti a mladiství jsou přitom na vysoký obsah kofeinu a cukru nejcitlivější.

Rostoucí oblibu energetických nápojů potvrdila i Mezinárodní výzkumná studie o zdraví a životním stylu dětí a školáků. V současné době má tak sklony k rizikové konzumaci tohoto typu nápojů více než každý desátý Čech do věku 18 let. Za tímto trendem stojí mimo jiné cílená reklama, která mnohdy směřuje právě na děti a mladistvé. Energetické nápoje jsou navíc často prezentovány jako zdraví prospěšné.

Co jsou energetické nápoje?

Energetické nápoje jsou sycené nealkoholické nápoje, mezi jejichž hlavní ingredience patří voda, kofein, cukr a sladidla. Kromě těchto zálkadních složek mohou stimulační nápoje obsahovat také další látky jako jsou taurin, rostlinné extrakty (například z ženšenu či guarany) či vitamíny. U většiny energetických nápojů bývají problémem právě vysoké hladiny cukru a kofeinu, které způsobují zdravotní komplikace.

Nadměrný příjem kofeinu

Ve čtvrtlitrové plechovce energetického nápoje můžeme běžně najít mezi 80 a 150 miligramy kofeinu. Hrnek kávy přitom obsahuje kofeinu pouze 60 až 90 mg, stejné množství černého čaje pak dokonce jen 50 mg. Množství kofeinu ve dvou plechovkách energetického nápoje překračuje doporučené maximum stanovené Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) pro děti a adolescenty. „Kofein mnozí vyhledávají, protože zvyšuje pozornost a redukuje potřebu spánku. Spánek je ale pro vyvíjející se dětský nebo dospívající organismus důležitý,“ uvedla ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková, MHA.

Bezpečná dávka kofeinu se přitom značně liší v závislosti na věku i hmotnosti jedince. Zatímco pro dospělé považuje EFSA za bezpečné množství asi 200 miligramů kofeinu, u těhotných žen je tato dávka poloviční. U dětí by příjem kofeinu neměl překročit tři miligramy na kilogram hmotnosti. Například třináctileté dítě vážící 45 kilogramů by tedy nemělo vypít více než 135 miligramů, zatímco šedesátikilový adolescent přes 180 miligramů.

Nadměrný příjem cukrů

Problémem je však i vysoký obsah cukrů v některých energetických nápojích. Nadměrná konzumace jednoduchých sacharidů způsobuje řadu akutních i chronických zdravotních problémů. Vysoký příjem cukrů přispívá ke vzniku zubního kazu a rozvoji nadváhy či obezity. Právě tyto problémy se pak pojí s dalšími onemocněními jako jsou nemoci srdce, cukrovka nebo některé druhy rakoviny.  Podle doporučení WHO je maximální tolerovatelný denní příjem přidaného cukru (kromě toho obsaženého v ovoci, mléku či zelenině) asi 25 gramů.

Bez rizik není ani konzumace nápojů bez cukru s obsahem umělých sladidel. Sladidla v nápojích simulují sladkou chuť, ovšem bez přijímání většího množství kalorií. Konzumace vyššího množství sladidel nemusí být bezpečná, avšak vždy záleží na konkrétním typu sladila. Sladké nápoje bez cukru také vytváří u dětí nezdravé návyky.

„Výrazně nadměrná konzumace energetických nápojů může u mladých osob způsobovat akutní zdravotní problémy. Například nepravidelný srdeční rytmus, dechové obtíže, úzkost nebo nevolnost,“ popsala nutriční epidemioložka SZÚ Eliška Selinger.

Negativní účinky energetických nápojů

Mezi časté projevy nadměrné konzumace nápojů s vysokým obsahem kofeinu patří úzkosti, podrážděnost, změny nálad s chování či zažívací potíže. Energetické nápoje mohou způsobovat také pocity výrazného bušení srdce, bolesti na hrudi, zvýšený krevní tlak i poruchy srdečního rytmu.

Další látky obsažené v energetických nápojích

Problematické mohou být i další látky obsažené v energetických nápojích, například vitamíny a minerální látky. Pro zdravého jedince je totiž jejich konzumace v této formě zbytečná, v některých případech dokonce riziková. Vitamínů řady B a vitamínu C, které jsou v nápojích hojně zastoupeny přijímáme ve vyvážné stravě dostatek. Není proto nezbytné tyto látky doplňovat tímto způsobem, kdy tělo musí přebytečné množství vitamínů beztak vyloučit. Naopak v případě vitaminů A a D může při nadměrné konzumaci snadno dojít i k předávkování.

„Mnohé nápoje jsou také marketingově prezentovány jako zdravé varianty, i přestože jejich složení tomu zcela neodpovídá. Zároveň barevné a vizuálně lákavé obaly přitahují dospívající a děti, zejména pokud tyto vídají v reklamách v televizi, ale i na internetu, například skrze své oblíbené influencery. Dopady marketingových aktivit na děti jsou tak výraznější než u dospělých, což potvrzují i odborné studie. Mnozí mladí se dokonce domnívají, že tyto nápoje jsou bezpečné, protože by se jinak neprodávaly. Zdá se tedy, že dospívající a děti mohou rizika spojená s vyšší konzumací těchto nápojů výrazně podceňovat,“ okomentovala vliv cílené reklamy nutriční epidemioložka SZÚ Eliška Selinger.