Masné výrobky

Zhruba před rokem vypukl v Evropě velký skandál s koňským masem, které v hotových jídlech nahrazovalo maso hovězí, aniž by se o tom zákazníci dozvěděli. Chtěli jsme se přesvědčit, jak je to s masnými výrobky rok poté – zda se vnich opět neobjeví nějaká utajená konina. Koupili jsme řadu hovězích konzerv, karbanátků, kebabů, hamburgrů či gulášů, vnichž by teoreticky mohlo být místo hovězího maso koňské, a nechali je prověřit ve Státním veterinárním ústavu v Praze.

Masné výrobky se polepšily

Ani v jednom z třiadvaceti testovaných výrobků analýzy neprokázaly ani stopu koňské DNA.

Konina nebyla ani v mražených boloňských lasagních z Lucemburska, v nichž loni veterináři prokázali minimálně 60 procent koňského masa.

Státní veterinární správa v únoru a březnu loňského roku při velké kontrolní akci, která proběhla v celé Evropě, prověřila 165 výrobků. Koňské maso našla v deseti znich. Většinou pocházely ze zahraničí, přinejmenším suroviny pro jejich výrobu. Všechny výrobky byly staženy z trhu a viníkům byly uloženy pokuty.

„Za ‚koninu‘, tedy nedeklarované koňské maso, jsme uložili pokuty vcelkové výši něco přes čtyři miliony korun,“ uvádí tiskový mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. „S falšováním hovězího masa koňským jsme se do té doby unás nikdy nesetkali, šlo o evropskou aféru. Prakticky se vždy jednalo ofalšované výrobky cizího původu.“

Dozvíme se, odkud výrobek pochází?

Aféra s koňským masem ukázala to, co odborníci vědí, ale laici ani netuší – že výrobci masných produktů nakupují suroviny z mnoha různých zdrojů doslova po celém světě. Mnohdy ani sami nevědí, kde se narodilo, žilo a bylo poraženo zvíře, ze kterého jejich výrobky pocházejí.

Schéma, jež rozkrývá řetěz chovatelů koní, producentů koňského masa, obchodníků a distributorů až po výrobce hotových jídel, je tak rozsáhlé, že připomíná pavoučí síť. A trvalo několik měsíců, než se odpovědným úřadům podařilo dohledat dokumenty o původu masa, které spustilo koňskou aféru.

Dosledovatelnost původu potravin je přitom jedním ze základních požadavků jejich bezpečnosti. Na trh nesmí být uváděna potravina, která není bezpečná. A bezpečná je pouze tehdy, pokud je znám původ jednotlivých složek. Na tom není nic nového, první pravidla pro dosledovatelnost surovin byla nastavena už po aféře s nemocí šílených krav vroce 2002.

Právě u hovězího masa platí nejpřísnější předpisy pro označování původu. Na každém balíčku hovězího masa musí být uvedeno, odkud zvíře pochází.

Dnes všichni volají po tom, aby byla na potravinách uváděna země původu. Nikdo však zatím neřekl, jak to udělat při současné praxi, kdy se suroviny nakupují právě tam, kde je to cenově nejvýhodnější, tedy pokaždé jinde.

Koňská aféra měla jedno velké pozitivum. Spotřebitelům v Evropě došla trpělivost. Mají pocit, že klamání kolem potravin už bylo dost. A že je s tím třeba něco udělat. Bude zajímavé sledovat, jak se s tím Evropská komise vypořádá.

V TESTU bylo 30 výrobků

Do testu jsme přibrali i několik dalších produktů, u nichž jsme hledali i jiné druhy nedeklarovaného masa. Vepřové maso v hovězí konzervě nebo drůbeží ve vepřové pomazánce.

Celkově jsme tedy nechali analyzovat 30 různých masných výrobků, které by mohly obsahovat ještě jiné maso než to uvedené na etiketě.

Ani tady jsme „neuspěli“. Ani v jednom výrobku jsme nenašli maso, které by nebylo deklarováno na obale. Na údaje na obalech se tedy dá spolehnout. To je určitě příznivá zpráva pro spotřebitele.

Hovězí konzerva bývá málokdy jen hovězí

Při nákupu vzorků do testu jsme zjistili, že výrobci se nemusí uchylovat k podvodům. Klidně mohou přídavek levnějšího druhu masa na obale přiznat. Běžně se na trhu setkáváme s konzervami s vepřovým masem, ve kterých je kromě vepřového i drůbeží, nejčastěji strojně oddělené, tedy separáty. Nebo s hovězím ve vlastní šťávě, kde je část hovězího nahrazena drůbežím masem a vepřovými kůžemi.

Pokud je všechno přiznáno na obale, je všechno v pořádku, není to žádný podvod.

„Hovězí konzerva může obsahovat i maso drůbeží, strojně oddělené maso nebo vepřové kůže. Pokud jsou uvedeny ve složení, je spotřebitel o základních vlastnostech výrobku informován, nejde tedy o klamání,“ vysvětluje ředitel odboru kontroly, laboratoří a certifikace SZPI Jindřich Pokora.

Jedinou podmínkou, aby se konzerva mohla nazývat hovězí (nebo vepřová), je, že hovězího (vepřového) masa musí být minimálně 50 procent z podílu masa. Což se z etikety nedozvíte.