TEST Sudových vín

"Musím říci, že jsem se u několika vzorků vyloženě obával o své zdraví. Některá vína byla katastrofální, nejenže měla choroby a vady, ale vůní a chutí neodpovídala deklarovaným odrůdám. Našla se tu ale i velmi pěkná vína, ve spojení s příjemnou cenou bych si je klidně koupil." říká Mojmír Baroň, vedoucí Ústavu vinohradnictví a vinařství MZLU Lednice

Jak tedy chutná víno ve výčepech? Někde je cítit po myšině, jinde ho skladují ve sklepě vedle uhlí. Občas však narazíte i na kvalitu a čistotu.

Čerstvá vejce, čerstvé pečivo, domácí tlačenka, balkonové muškáty... a moravské sudové víno. Malý krámek s potravinami vedle smíchovského nádraží nabízí litr vína za 46 korun. Jaká vína máte? Bílé a červené. Tak to stojí na vývěsce před obchodem i na sudu.

„Řekli mi, že je to chardonnay a svatovavřinecké. To víte, je to stolní víno, žádné odrůdové,“ říká prodavačka a dává nám ochutnat. Okamžitě je nám jasné, že tohle víno v testu, který má zmapovat kvalitu sudového vína, mít musíme. Do octa nemá daleko.

Mizerných vín jsme později koupili ještě řadu, ale tohle první se stalo „vítězem“ testu – bylo nejhorší ze všech testovaných vzorků. To se však dozvídáme až po degustaci, kterou jsme o den později uspořádali v Národním vinařském centru ve Valticích. „Totálně zoxidované, vůně i chuť zoctovatělá, v dochuti myšina,“ takový je závěr šestičlenné odborné poroty, která vína hodnotila.

Smutný začátek jako by předznamenal naše dvoudenní putování za sudovými víny. Spolu s vinařským odborníkem Mojmírem Baroněm, vedoucím Ústavu vinohradnictví a vinařství Mendelovy univerzity v Brně, jsme navštívili 14 míst v Praze, Brně a na jižní Moravě, kde jsme nakoupili 24 vín. V trafikách, drogeriích, večerkách, malých krámcích se smíšeným zbožím i na parkovišti.

Víno s broskvemi

Jaká byla? Dvě tři vína byla skutečně dobrá a kvalitní a odpovídala odrůdě, většina jich byla průměrná, přiměřeně této kategorii, ale několik bylo přímo katastrofálních. Měla tolik vad a chorob, že byla téměř nepitelná.

Sedm vín ze 24 postrádalo typickou vůni a chuť, kterou by měla mít odrůda v jejich názvu. Jinak řečeno, vůbec to nemusela být deklarovaná pálava nebo svatovavřinecké, ale cokoliv jiného.

Pálava z trafiky na pražském Andělu měla dokonce vůni a chuť netypickou pro víno vyrobené z révy vinné. Chutnala podobně jako ledový čaj s broskvovou příchutí. Byla totiž vylepšena umělým ovocným aromatem, což později potvrdila i Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), které jsme předali podnět k šetření. Aromata k vylepšení chuti nebo vůně vína se běžně prodávají v obchodech s potřebami pro vinaře, ale přidávat je do vína je zakázané.

Víno do lahve od malinovky

Stáčená vína se běžně čepují do plastových lahví, v jakých se prodávají minerálky nebo limonády. „Najdete je tam vzadu,“ posílá nás pro lahve prodavačka do zadní části obchodu. Jsou tu složené ve velké krabici. Nové i použité, v jedné je ještě zbytek malinovky. „Všechny jsou několikrát vypláchnuté,“ ujišťuje nás.

Prodejci přitom dobře vědí, že čepovat víno do použitých lahví se nesmí. Když později přišli do stejných míst inspektoři SZPI, použité lahve už nenašli.

My jsme se s nimi setkali ještě několikrát. Na dveřích jedné brněnské večerky dokonce visí cedule: Zde odevzdávejte čisté PET lahve.

Mizerná hygiena

Hodně nás překvapila špatná hygiena některých prodejních míst. „Vína jsou nechlazená, jsou uskladněna a čepována za přístupu vzduchu, takže jejich trvanlivost je pak velmi krátká,“ říká Mojmír Baroň. „V jedné prodejně mě šokoval výčep z plastových sudů bez dusíku a bez chlazení.“

V jiném obchodě v Praze inspekce našla sudy uložené ve sklepě na hliněné podlaze, hned vedle uskladněného uhlí.

Pochybný původ

Test ukázal, že obchodníci vesměs nevědí, co prodávají. A zákazníky to zřejmě příliš nezajímá. „Ježíš, to já nevím,“ divila se prodavačka v brněnské trafice, proč se ptáme, kdo víno vyrobil. Přesto nás ujistila, že je moravské. „Lidi to nezajímá. Je jim to jedno, hlavně že se opijou,“ říká bezelstně mladá prodavačka v drogerii.

V prodejnách většinou visí někde na stěně seznamy nabízených vín. Jsou tu však spíš pro případnou kontrolu – u každého vína musí být totiž povinně uveden nejen název, ale i výrobce a obsah alkoholu – než pro zákazníky. Předně bývají někde schované a na dálku z nich těžko něco přečtete, ale hlavně jsou na nich často uvedena úplně jiná vína než ta, která obchod právě nabízí.

„To už neplatí. Dali jsme to sem, když tu byla kontrola, napsali jsme, co momentálně bylo,“ vysvětlila nám jedna z prodavaček, proč nabízí něco jiného, než co je na ceduli.

Najdou se i dobrá vína

Jaká jsou tedy vína prodávaná ze sudu? Dobrá i špatná. Setkali jsme se i s poctivými prodejci kvalitních vín. Našli jsme i místa, kde se o ně umějí dobře postarat.

Test však jasně dokázal, že prodej sudových vín má hodně problémů. Nelze jednoznačně říct, zda za špatnou kvalitu vína může ten, kdo ho vyrobil, nebo ten, kdo ho prodává. Jisté je, že oba články řetězu mají vliv na to, jaké víno máme nakonec ve skleničce.

Protokol testu

Test jsme zaměřili na prodej sudových vín. Neřešili jsme, zda jsou vína pančovaná, ale jen způsob prodeje a kvalitu nabízených vín.

Navštívili jsme 14 prodejen v Praze, Brně, Lednici a Valticích, jež nabízejí víno rozlévané do PET lahví.

Vybírali jsme místa, která nejsou pro prodej vína obvyklá – trafiky, večerky, drogerie – ale i vinotéky, zdůrazňující prodej sudového vína.

V každé prodejně jsme se snažili v roli zákazníka zjistit co nejvíce informací o nabízených vínech – odkud pocházejí, kdo je vyrobil, kdo je distribuuje, zda jsou suchá, nebo sladká… Pokud to bylo možné, vína jsme na místě ochutnali a jeden nebo dva vzorky koupili.

Druhý den jsme uspořádali degustaci v Národním vinařském centru ve Valticích. Zúčastnilo se jí šest odborníků (všichni vystudovaní enologové a držitelé degustátorských zkoušek). Degustaci vedl vedoucí Ústavu vinohradnictví a vinařství Mendelovy univerzity Mojmír Baroň.

Vína byla hodnocena anonymně 100bodovou stupnicí (nejvyšší možný počet bodů je 100). Počet bodů najdete vedle názvu vzorku.

Údaje o vínech, která se porotě jevila jako vadná, jsme předali Státní zemědělské a potravinářské inspekci (SZPI) k šetření.