Test DNES: Sudové ležáky

Překvapení testu: Dvě třetiny vzorků předběhly nejznámější českou značku Pilsner Urquell. Nesvědčí to o nízké kvalitě plzeňského, ale o vysoké úrovni českých piv.

Průměrná úroveň piv se za posledních dvacet let neuvěřitelně zvýšila, říká nezávislý pivovarský expert a dlouholetý ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý, který působí v pivovarnictví čtyřicet let.

A test, který uspořádala redakce MF DNES ve spolupráci s brněnskou firmou Thermotechnika Bohemia, jeho slova potvrdil. Dvanáct světlých čepovaných ležáků z velkých a středních průmyslových pivovarů hodnotilo 20 odborníků a 50 laiků. Nepropadl jediný, všechny naopak prokázaly dobrou úroveň.

Český ležák – těžká disciplína

 „Vzorky byly velice vyrovnané a kvalita na vysoké úrovni. U několika se objevily menší vady, ale byly to spíš drobnosti,“ řekl po degustaci jeden z hodnotitelů Lukáš Linha z vítězného pivovaru Bernard.

Odborníci sice nerozdávali jedničky a dvakrát se objevila i pětka, ale celkově si kvalitu testovaných piv spíš pochvalovali. Laikům, kterým jsme piva  předložili v druhé části testu, chutnala ještě víc.

Známky nevypadají na první pohled nijak oslnivě, ale to neznamená, že by piva byla špatná. Spíš to svědčí o kritickém pohledu odborníků, slovně se k pivům vyjadřovali mnohem příznivěji. Podstatné je, že mezi vzorky nejsou velké rozdíly.

„Český ležák je jeden z nejtěžších žánrů mezi těmi zhruba pivními 200 styly na světě. My ho bereme jako samozřejmost, ale teprve když se vrátíte domů ze světa, kde jste ochutnali spoustu zajímavých piv, pochopíte, jak je to krásné pivo,“ říká šéfredaktor časopisu Pivo, Bier & Ale Pavel Borowiec.

Laici se s odborníky neshodli

Rozdíly však byly, stejně jako u jarního testu výčepních piv (23. května), mezi hodnocením znalců a běžných konzumentů. U expertů nejvíce zabodovaly Bernard a Lobkowicz, nejméně pak Staropramen a Chotěboř. Bernard zvítězil i u laiků, hned za ním ale skončil Svijanský máz, který odborná porota hodnotila jen průměrně. Neshoda v hodnocení byla i u dalších vzorků. Dvě značky, které odborníci dali na přední místa – Budvar a Černá Hora – skončily u laiků mezi těmi horšími. Březňák a Chotěboř dopadly lépe u laiků než u odborníků.

Že byla úroveň testovaných ležáků vyrovnaná, dokládá i fakt, že tak vyhlášené pivo jako Pilsner Urquell neskončilo mezi prvními, ba naopak bodově se zařadilo až ke konci výsledkového žebříčku.

Jedenáctka, nebo dvanáctka?

Dobrou zprávu přinesly i laboratorní rozbory, které zpracoval Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze. Všechna piva odpovídala obsahem alkoholu tomu, co uvádějí výrobci (skutečná hodnota se může lišit o půl procenta od deklarované).

Stejně tak i obsahem extraktu původní mladiny (EPM) vyhovovala všechna piva označení „ležák“. Ten může mít podle vyhlášky od 11 do 12 procent. Většina odpovídala jedenáctce, tři dvanáctce. Na chuti se to nijak neprojevilo a podle odborníků ani nemohlo, rozdíl v procentech EPM je velmi malý.

Už Cimrman to věděl...

„Je to nápoj zvláštní chuti, loknouti mě znovu nutí,“ už Jára Cimrman věděl, že český ležák plzeňského typu má jeden mimořádný rys, který jiné pivo nemá – vysokou pitelnost. Není to žádné prázdné slovo, v pivovarnické terminologii se tak označuje jedna důležitá vlastnost, která způsobuje, že máte po prvním napití chuť na další, i když už nemáte žízeň.

„Český ležák je pivo, které dlouho leží, je tedy uleželé, takže má vyrovnanou hořkost a plnost. Ta je vyšší než u zahraničních piv, která bývají prokvašenější,“ vysvětluje prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. „A právě tahle kombinace zajišťuje vysokou pitelnost.“ Tu ovlivňují použité suroviny i způsob výroby. Obojí je velmi nákladné.

Dlouhé a drahé vaření

U českého ležáku by se měl používat český nebo moravský slad a český chmel, který patří k nejdražším na světě. Cena chmele přispívá k tomu, že český spodně kvašený ležák patří k nejnákladnějším pivům vůbec. Ještě více než chmel pivo prodražuje způsob vaření a dozrávání. Ve srovnání se svrchně kvašenými pivy, jako jsou dnes populární portery, aly nebo stouty, je proces delší a dražší.

„U ležáku trvá hlavní kvašení týden a dokvášení od tří týdnů do tří měsíců. Navíc se odehrává při nízké teplotě, maximálně 14 stupňů Celsia. Zatímco třeba slavný irský svrchně kvašený Guinness kvasí při teplotě 29 stupňů, takže proces kvašení může být kratší. Hlavní kvašení zabere tři dny a dokvášení maximálně 10 až 14 dní,“ vysvětluje Jan Veselý. „Na té samé kapacitě tedy vyrobíte dvakrát víc piva, takže výrobní náklady jsou logicky nižší.“

Jemná hořkost

Jak by měl český ležák chutnat? „Měl by mít střední až silný říz – to je ten příjemný štiplavý pocit na jazyku, střední až silnou plnost, tedy pocit hutnosti, a alespoň střední jemnou, ne moc drsnou hořkost,“ vypočítává hlavní rysy Pavel Čejka z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze. „Neměly by v něm být cizí vůně a chutě, které tam nepatří. Přípustná je pouze slabá ovocná, slabá kvasničná nebo karamelová chuť.“

Výrobky, které uspěly v testu

Bernard světlý ležák 11% nepasterovaný

Bernard světlý ležák 11% nepasterovaný

Výrobce:
Rodinný pivovar Bernard Humpolec

Cena za 0,5 l 17,50 Kč (1 050 Kč/30l sud)

Složení: voda, ječné slady, chmelové produkty

Obsah alkoholu deklarovaný / zjištěný: 4,5 / 4,61%

Co zjistil test

Hodnocení

Z degustace: Harmonické svěží pivo s příjemnou hořkostí a velmi dobrou pitelností. Celkový velmi dobrý dojem tohoto nepasterovaného ležáku kazí jen slabší říz.

➤ Vítěz testu u odborníků i laiků

2,3 Známka testu

Další testy z kategorie Alkoholické nápoje

Test Dnes: Pšeničná piva

Test Dnes: Pšeničná piva

Pšeničné pivo se skvěle hodí do letních veder. Je lehké, osvěžující, nakyslé, má málo alkoholu... Musíte si ovšem dobře vybrat. Ne všechny pivovary ho totiž dovedou správně uvařit. Ukázal to aktuální test MF DNES, v němž se potkalo dvanáct pšeničných piv z velkých i malých pivovarů.

Test Dnes: Ležáky v plechovce

Test Dnes: Ležáky v plechovce

Čerstvé chutná skvěle, starší je často zvětralé Od piva z plechovky asi nikdo nečeká, že bude chutnat jako točené. Ne každý už ale ví, že se často nevyrovná ani stejnému pivu v lahvi. Může totiž rychleji zvětrat.

Test DNES: Výčepní piva

Test DNES: Výčepní piva

Dvanáct druhů výčepních piv ze sudů testovaly dvě poroty: odborná a laická. U laiků zvítězil Primátor, u expertů piva velkých značek. Běžní konzumenti celkově ocenili piva víc než profesionálové.

Test DNES: Šumivá vína

Test DNES: Šumivá vína

Sekty z moravských a českých vinic: překvapivě kvalitní. Sekty vyrobené moravskými a českými vinaři klasickou metodou z Champagne na vánočním stole ostudu neudělají.

Test DNES: Cidery

Test DNES: Cidery

Pozitiva: Ani jeden nechutnal úplně špatně. Většina voněla po jablkách. Negativa: U průmyslových vadila umělá chuť. Některé jsou až moc sladké nebo přesycené bublinkami.

Test pšeničných piv

Test pšeničných piv

Se zvýšeným zájmem o jiné typy piva, než jsme byli zvyklí pít dosud, přichází i pivo pšeničné, Weizenbier nebo také Weissbier, který je velmi populární v Německu. Otestovali jsme pro vás 15 vzorků, z velkých i malých pivovarů, z Česka i Bavorska. „Mám z toho smíšené pocity. Byla tu dobrá piva, horší, ale i hodně špatná. U těch mi vadila nepříjemná ovocná vůně, jakoby po zkažených jablkách, doprovázená i nepříjemnou chutí.“ Oldřich Koza (SPŠ potravinářských technologií v Praze)


Informujeme spotřebitele, kterým prodáváme výrobky nebo poskytujeme služby, že mají podle zákona č. 624/1992 Sb. právo na mimosoudní řešení spotřebitelského sporu z příslušné smlouvy. Subjektem mimosoudního řešení spotřebitelských sporů je Česká obchodní inspekce, se sídlem Štěpánská 567/15, 120 00 Praha 2, IČ: 000 20 869 (www.coi.cz).

Provozovatelem tohoto serveru je MAFRA, a.s., se sídlem Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČO: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Společnost MAFRA, a.s., je členem koncernu AGROFERT.