TEST DNES: Test vlašských salátů

Vlašské saláty napěchované „éčky“

Poctivý vlašský salát nečekejte. Pohromadě ho drží hlavně chemie

Pozitiva: Špatně vám po nich nebude. Majonéza je z pasterovaných vajec a bakterie jsou pod kontrolou konzervantů.

Negativa: K tradičnímu „vlašáku“ mají pořádně daleko. Málokterá potravina obsahuje tolik přídatných látek. Až 22.

Je to zvláštní paradox. Vlašský salát by měl být čerstvý, ale je vlastně trvanlivý, i když se jako čerstvý tváří.

Do testu vlašských salátů jsme zahrnuli 12 vzorků, které nabízejí obchody balené už od výrobců. A výsledky názorně ukázaly, jak vypadá dnešní průmyslová výroba potravin.

Zapomeňte na to, že vlašský salát, který si koupíte v obchodě balený v plastové vaničce, je stejný jako klasický „vlašák“, na němž jsme si pochutnávali v minulosti. Tenkrát se doba použitelnosti omezovala na 24 hodin, dnes může být až 20 dní.

Je to čistě průmyslový produkt se všemi klady i zápory, jaké dnešní potraviny mají. Není moc drahý, nezkazí se tak rychle a ani nechutná úplně špatně. To vše však jen zásluhou obrovské škály konzervantů, stabilizátorů, antioxidantů, emulgátorů a zvýrazňovačů chuti…

Bez éček už to nejde

Seznamy pomocných přídatných látek, které jsou uvedeny na obalech, jsou skutečně dlouhé, předlouhé (stačí si prohlédnout infografiku vpravo nahoře). Bez „éček“ se neobešel ani jeden vzorek, v některých se však celkový počet vyšplhal až na neuvěřitelných 22 položek zařazených do jedenácti funkčních skupin. Všechno to jsou látky, které se dnes běžně používají a které mají zásluhu na tom, že salát drží pohromadě, vypadá „čerstvě“ i několik týdnů a chutná slušně, i když je vyroben z méně kvalitních surovin.

Salám bez masa

Horší kvalita se týká hlavně salámu a majonézy. Ve většině případů používají výrobci ty nejlevnější, takzvané výrobní salámy (i když je tak přímo nenazývají) a škrobové majonézy. Složení některých salámů je skutečně pozoruhodné: žádné skutečné maso, jen to strojně oddělené, tedy drůbeží separáty, vepřové a kuřecí kůže, velké množství vody a škrob. K tomu sójová, bramborová nebo hrachová vláknina a řada přídatných látek, aby to vše drželo pohromadě a chutnalo jako salám. Kvalitnější salám měly jen salát Toppo z Lidlu, vyrobený firmou Delimax, a Delmart ze stejnojmenné nové sítě farmářských produktů, od výrobce Lahůdky Palma. Oba se také staly vítězi testu. Na rozdíl od ostatních se také obešly s menším množstvím aditiv.

Místo oleje voda a zahušťovadla

Překvapení přinesly i analýzy, které zpracoval Státní veterinární ústav v Praze. Obsah tuku byl na majonézové saláty překvapivě nízký, nepřekročil v průměru 16 procent, jeden salát měl dokonce jen osm procent. Není to však zase tak pozitivní zpráva, jak by se mohlo zdát.

Tuk ve vlašském salátu pochází ze salámu a z majonézy. A ta nemá nic společného s poctivou majonézou z oleje a vajec a není ani totožná s tou, kterou si kupujeme v obchodech. Pro výrobu lahůdek se používají majonézy, v nichž je část tuku a vajec nahrazena vodou a zahušťovadly. Majonézový salát tak ztrácí pověst kalorické bomby, která útočí na naši linii.

Kolik je v nich salámu?

Podle původní receptury by měl vlašský salát obsahovat 30 procent salámu. Takové množství měly tři vzorky – Penny, Toppo a Aro. Všechny ostatní obsahovaly méně, třetina vzorků dokonce pod 20 procent – Cajthaml a Albert 19 %, Tesco 18 a Gastro jen 15 %.

Dnes množství salámu žádný předpis neurčuje, záleží jen na výrobci, kolik ho použije.

Salmonel se bát nemusíte

Majonézové lahůdky patří k nejchoulostivějším potravinám na trhu. Velké množství nadrobno nakrájených složek spolu s vlhkým prostředím poskytuje přímo ideální prostor pro rozmnožování bakterií.

Mikrobiologické rozbory však neodhalily žádné bakterie, které by nám mohly způsobit zdravotní potíže. Pod tak velkým množstvím konzervantů a stabilizátorů nemají šanci. To je samozřejmě myšleno s nadsázkou, ani chemická konzervace nedokáže snížit množství mikroorganismů v potravině, zabrání však rozmnožování těch, které jsou v ní už obsaženy.

Všechny saláty byly tedy i v poslední den spotřeby zdravotně nezávadné. Neobsahovaly žádné listerie ani salmonely. Pouze několik vzorků mělo lehce zvýšený obsah kvasinek a celkový počet mikroorganismů, ale ne natolik, aby mohly být označeny za nevyhovující.

Je vidět, že všechny vzorky jsou hodně nakonzervované.

Chuť není špatná

Žádné větší výhrady neměli odborníci ze Státního veterinárního ústavu, kteří posuzovali, jak saláty vypadají a chutnají v poslední den spotřeby. Porovnávali je s původní recepturou pro výrobu vlašského salátu z 80. let, protože současná legislativa nic takového nenabízí. Ta se však vztahovala na vlašské saláty vážené se spotřebou do 24 hodin. Na dnešní balené, konzervované s trvanlivostí 10 až 20 dní žádná norma neexistuje.

Hodnocení dopadlo v průměru dobře, závady nebyly nijak dramatické. Nejvíce nastavenému standardu odpovídal salát Gastro, nejméně salát Papei, u něhož se i v chuti projevilo zvýšené množství kvasinek. Jisté je, že intenzivní „vlašákovou chuť“ nezískávají průmyslové saláty z kvalitních surovin, ale zásluhou přidaných glutamátů. - Hana Večerková