Koloidní stříbro: Léčebná síla nebo placebo efekt?

Koloidní stříbro je, jak již název napovídá, roztok nanočástic metalického stříbra o velikosti od 1 do 500 nm v destilované vodě. V České republice se nejedná o státními úřady schválený léčivý přípravek a koloidní stříbro je tak povoleno pouze pro vnější užití. Všeobecně však bývá koloidní stříbro doporučováno jako nesmírně univerzální přípravek s antiseptickými, antibiotickými a antivirovými účinky. Jak je to tedy s účinností koloidního stříbra a jaká nebezpeční při jeho užívání hrozí?

Skutečně efektivní léčivo nebo nebezpečný módní hit?

Stříbro je již od starověku známé pro své antibakteriální účinky, pro které bylo využíváno například pro desinfekci vody. Koloidní stříbro proto často bývá považováno za velice efektivní antibiotikum, které pomáhá léčit celou řadu infekčních i neinfekčních onemocnění. Některé zdroje proto často doporučují i preventivní užívání roztoku koloidu. Je však koloidní stříbro skutečně účinné?

V laboratorních podmínkách roztok s obsahem stříbra skutečně umí zneškodnit některé kmeny patogenních mikroorganismů, zejména bakterií a kvasinek. Naopak u virů se nanostříbro příliš neosvědčilo ani ve zkumavce. Pravdou však zůstává, že prostředí lidského těla je mnohem složitější, a že žádná spolehlivá klinická studie nepotvrdila jeho údajné účinky při vnitřním užití.

Americká agentura pro potraviny a léky FDA proto již v roce 1999 usoudila, že se nejedná o bezpečný léčivý přípravek a zakázala jeho vnitřní i vnější užívání. V České republice bylo do roku 2010 legálně dostupné jako doplněk stravy, avšak vzhledem k neprůkazným účinkům a možným zdravotním rizikům byl v celé Evropské unii přijat zákaz vnitřního užívání koloidního stříbra.

Potenciální zdravotní rizika

Koloidní stříbro přináší i řadu zdravotních rizik, a to zejména při dlouhodobém a vnitřním užívání. Může narušovat vstřebávání některých konvenčních antibiotik i léků pro zlepšení funkce štítné žlázy.

Užívání přípravků s obsahem stříbra však může působit i tzv. argyrii, tedy nevratné šedomodré zbarvení pokožky. Ačkoli argyrie sama o sobě nepředstavuje přímé zdravotní riziko, může vyvolávat sociální nebo psychologické nepohodlí u postižených jedinců. I při užívání koloidního stříbra jako kloktadla může dojít k zabarvení dásní. K rozvinutí argyrie může dojít i poměrně rychle, v závislosti na dávce však může trvat i měsíce či roky. Šedomodré zbarvení pokožky je způsobeno hromaděním stříbra v tkáních, protože tělo není schopno tento prvek z těla účinně vyloučit.

Koloidní stříbro pro vnější užití

V současné době je v České republice povoleno vnější užití koloidního stříbra. Je proto často doporučováno pro zlepšení hojení ran či proti akné. Také některé náplasti obsahují stříbro, které má zamezit výskytu bakterií v ráně. Vhodné je také využití koloidního stříbra pro desinfekci nohou, což brání vzniku zápachu. Dále se s koloidním stříbrem můžeme setkat v nosních sprejích, pracích prostředcích, deodorantech, mastích, mýdlech i další kosmetice. Účinnost koloidního stříbra pro vnější užití taktéž není zcela prokázána a je možné, že se na léčebných účincích z části podílí placebo efekt.

Zajímavost: Proč mají šlechtici modrou krev?

Přísloví, podle kterého mají šlechtici modrou krev, také vzniklo v souvislosti s užíváním stříbra. V tehdejší době se samozřejmě nejednalo o stříbro koloidní. V bohatších vrstvách bývalo zvykem užívat stříbrné nádobí a příbor. Právě argyrie, která každodenním užíváním těchto předmětů u šlechty vznikala, způsobovala namodralé zabarvení pokožky šlechty. Tehdy samozřejmě nikdo spojitost argyrie a stříbra neznal, což vedlo ke vzniku této pověsti.