Test balených salátů

Balený salát je choulostivý stejně jako mleté maso. Udělat si doma salát z několika druhů zeleniny je docela pracné. Nakoupit, umýt, nakrájet... U salátů ze sáčků stačí jen obsah vysypat do mísy, ochutit po libosti a pustit se do jídla. Není divu, že si našly své příznivce.

Nakrájený salát se rychle kazí

Bakteriím v salátech se nelze úplně vyhnout. Krájená zelenina je totiž stejně choulostivá jako mleté maso. „Když listy salátu nakrájíte, tak narušíte jejich přirozenou strukturu a salát je pak náchylnější k mikrobiálním změnám, stejně jako když rozemelete maso,“ říká Stanislava Herčíková ze Státního veterinárního ústavu v Praze.

A ochranná atmosféra, kterou byla opatřena většina testovaných produktů, ochrání sice vzhled salátu, ale pomnožení bakterií úplně nezabrání. „Zhruba dvě třetiny salátů měly velmi dobrý vzhled i na konci data spotřeby, jakmile jsme ale sáčky otevřeli a obsah vystavili teplu, světlu a kyslíku, šla kvalita rychle dolů. Saláty vadly, měnily barvu a po půl hodině vypadaly nevábně," říká Stanislava Herčíková.

Úplně bez pesticidů byl jen jeden vzorek

V salátech jsme zjišťovali i obsah dusičnanů a pesticidů, chemických prostředků, které se v zemědělství používají ke hnojení a na ochranu rostlin. Úplně bez pesticidů sledovaných v testu byl jen jeden vzorek, všechny ostatní obsahovaly jeden i více pesticidů, pouze však ve stopovém množství. Našly se dokonce i v biosalátu z Itálie.

Neznamená to však, že pesticidy byly použity při pěstování zeleniny, mohly se do ní dostat i z prostředí. Zajímavé je, že biosalát měl také nejvyšší obsah dusičnanů ze všech.

Radicchio, sugarloaf, frisee, lollo rosso... Víte, co jíte?

Salát patří do skupiny listové zeleniny, která zahrnuje zhruba 200 botanických odrůd. Nejznámější je salát hlávkový, v poslední době se v obchodech objevují i další, méně známé druhy.

Ledový salát (Iceberg)

Patří mezi salátové novinky. Byl vyšlechtěn v Kalifornii koncem 19. století. Svůj název získal salát podle lesklého povrchu listů, které vypadají jako zkřehlé mrazem. Má méně vitaminů než hlávkový salát, ale zato více vlákniny – nejvíce ze všech druhů salátů. Je velmi křehký, šťavnatý a lahodný, nevadne a je mimořádně trvanlivý.

Římský salát

Od hlávkového salátu se liší tvarem. Mírně zkadeřené tmavozelené listy tvoří protáhlou hlávku, žlutozelené listy jemnější srdíčko. Má velmi příjemnou, byť nevýraznou chuť, hodně vlákniny a vysoký obsah vitaminu C. Listy jsou silnější než u hlávkového salátu, proto má římský salát delší trvanlivost.

Rukola

Pochází z Apeninského poloostrova, patří do čeledi brukvovitých, které mají charakteristické zelené vykrajované listy podobné pampelišce. Má lehce nahořklou ořechovou příchuť. Výborně se doplňuje s rajčaty a bazalkou, proto má své místo hlavně v italské kuchyni. Používá se do salátů i k dozdobení pokrmů. V tuzemských obchodech se rukola prodává v zatavených sáčcích, problém je, že na nich mnohdy nenajdete datum, dokdy byste ji měli spotřebovat.

Čekanka

Salátová zelenina pro ty, kteří si libují v hořké chuti. Bílé křupavé puky se světle zelenou špičkou a jemně nahořklou chutí je třeba uchovávat ve tmě, protože na světle ještě více hořknou. Má vysoký obsah draslíku, fosforu, hořčíku, železa a vápníku. Hodí se do salátů, ale i k zapékání.

Endivie

Česky štěrbák. Existuje několik druhů s různě zkadeřenými a zabarvenými listy. Obsahuje hodně draslíku, je lehce hořký a vydrží relativně dlouho. Původní vlastí tohoto středomořského salátu je Střední Asie a Indie. Letní endivie má protáhlé jemné listy, zimní endivie má tužší tmavě zelené listy, nazývá se Eskariol.

Frisee

Takový název se vžil pro kadeřavou endivii. Na obalech bývá někdy uveden jako Fríse či Frizee.

Radicchio

Typ červené čekanky pochází z Itálie. Křehké listy zbarvené do lehce fialově červené a prorostlé bílými žilkami tvoří velmi pevné malé hlávky s jemně nahořklou chutí. V míchaných salátech vypadá velmi efektně. Má vysoký obsah draslíku.

Lollo rosso

Kadeřavý salát s červenými listy, se zelenými listy se nazývá lollo biondo. Je příbuzný čekanky, ale nemá nahořklou chuť. Chuťově je spíš nevýrazný, zato působí velmi dekorativně, takže se používá do míchanýchmíchaných salátů. Netvoří hlávku, ale volnou růžici jednotlivých listů.

Zuckerhut

Podzimní čekanka s válcovitými hlávkami jasně zelené barvy. Své jméno „cukrový klobouk“ nezískala podle chuti, protože je stejně jako všechny čekanky hořká, ale spíš podle špičatého tvaru.

Polníček

Velmi křehký salát má mladé aromatické listy s oříškovou příchutí. Je výživově hodnotnější než hlávkový salát, protože má vysoký obsah minerálních látek, hlavně hořčíku, a vitaminu C.

Sugarloaf

V Česku poměrně neznámý druh salátu, který je jakýmsi křížencem římského salátu a bílého zelí. Je to druh čekanky s pevnou kuželovitou hlávkou a vynikající chutí. Používá se za studena do salátů nebo se vaří jako zelí