Test DNES: Ruské zmrzliny

Ruské zmrzliny mají Češi pořád rádi, ať už se společenská a politická situace mění jakkoliv. Je za tím možná trocha sentimentu, ale hlavně lahodná chuť opravdové smetany. Tu rostlinný tuk nikdy neudělá.

Ruské zmrzliny mají Češi pořád rádi, ať už se společenská a politická situace mění jakkoliv. Je za tím možná trocha sentimentu, ale hlavně lahodná chuť opravdové smetany. Tu rostlinný tuk nikdy neudělá.

Jistý bonmot praví, že všechno dobré, co k nám kdy přišlo z Ruska, bylo zmrzlé: lední hokej, pohádka o Mrazíkovi a ruská zmrzlina. Hokej jsme sice Rusy naučili hrát my a Ivánek i Nasťa mají časy největší slávy za sebou, ale pravé „moroženoje“ si Češi opravdu zamilovali. Například mražený sendvič značky Prima patří podle průzkumu agentury AC Nielsen v Česku mezi pět nejoblíbenějších nanuků. V mrazicích boxech supermarketů ale najdeme nejméně dalších patnáct značek ruských zmrzlin. A když je venku 30 stupňů, bývá mražený krém mezi dvěma oplatkami velice rychle vyprodaný.

Otázka ovšem zní, co si v obalu s kupolemi Chrámu Vasila Blaženého či Mrazíkem vlastně kupujeme. Skutečně chutnou a kvalitní smetanovou zmrzlinu, nebo průmyslový prefabrikát z rostlinného tuku?

MF DNES se proto rozhodla ruské zmrzliny neboli plombiry otestovat. Redakce vybrala dvanáct vzorků, jež nesly označení „ruská zmrzlina“, „moroženoje“ či „plombir“.

Odborných analýz se ujala zkušební laboratoř Státního veterinárního ústavu v Praze (SVÚ), která měla za úkol ověřit podíl tuku ve zmrzlině a zjistit, zda v náplni je, či není jiný než mléčný tuk.

Když ruská, tak smetanová. Nebo ne?

Podle ruských norem totiž musí náplň originálního plombiru tvořit zmrzlina výhradně z mléčného tuku o obsahu od 12 do 20 procent.

Jistě, tyto normy se nás netýkají, na ruské zmrzliny v Česku se však vztahuje vyhláška č. 397/2016 Sb., protože až na jedinou výjimku všechny nesou označení „mražený smetanový krém“. A to znamená, že nesmějí obsahovat žádné rostlinné tuky a obsah těch mléčných musí být minimálně 8 procent.

A realita? „Kromě jednoho vzorku nezjistila analýza triglyceridů jiný než mléčný tuk,“ shrne závěry Jan Rosmus, vedoucí laboratoře SVÚ. Čili všechny smetanové vzorky splnily podmínku na složení tuku.

Jiná situace je v případě jeho množství. Výrobcům se totiž nedařilo tak dobře trefit hodnoty uvedené ve výživových tabulkách na obalu.

Pozor na kokosový tuk!

Mraženým krémem, který se vymyká všem vzorkům, je Ruská zmrzlina Algida společnosti Unilever.

V ní nenajdete jiný než rostlinný tuk, podle analýz jde konkrétně o kokosový olej. To ostatně výrobce bez vytáček přiznává i na obalu.

Problémem je, že kokosový tuk je podle několika odborných studií z hlediska vzniku a rozvoje srdečněcévních onemocnění považován za vůbec nejhorší alternativu.

„Na výrobu mražených krémů se používají tuky z palem, které obsahují vysoké množství nasycených mastných kyselin. V případě kokosového tuku je jich přibližně 90 procent,“ vysvětluje Jana Dostálová z Ústavu analýzy potravin a výživy pražské VŠCHT, z čeho pramení rizikovost kokosového tuku (viz box Nasycený...).

Je to tedy poněkud paradoxní, ale nakonec je pro vaše tělo vhodnější občas zhřešit s poctivou smetanovou zmrzlinou, která je plná mléčného, odborníky na zdravou výživu obvykle zatracovaného tuku, než si pravidelně dělat radost nanukem z rostlinných náhražek. „Mléčný tuk sice také nemá optimální složení, ale má nasycených mastných kyselin přece jen méně a má velmi příjemné senzorické vlastnosti,“ připomíná Jana Dostálová, mimo jiné odborná garantka iniciativy Vím, co jím a piju.

Hořká, olejovitá, margarínová

Profesorka Dostálová sice líčí lepší senzorické vlastnosti mléčného tuku z teoretického pohledu, praktický test ovšem její slova potvrdil.

Porotci, kteří dvanáct zmrzlin testovali, si okamžitě všimli rozdílu.

„Je tak hořká, že nejsem s to vzorek dojíst. Nepříjemná pachuť pak dlouho přetrvává na jazyku,“ hodnotila zakladatelka blogu o zmrzlinách Tři kopečky Kateřina Kočičková zmrzlinu z rostlinného tuku, aniž by pochopitelně tušila, jaký konkrétní druh ochutnává.

A také v dalších komentářích se objevily námitky proti margarínové, umělé nebo podivně kokosové či olejovité pachuti vzorku číslo 5.

Vysvětlení, proč společnost Unilever v náplni své ruské zmrzliny nahrazuje pravý mléčný tuk méně chutným kokosovým, se ovšem redakce nedočkala

Obvykle výrobci argumentují nižší cenou rostlinné náhražky. Jenže z vybraných vzorků byl ten od Algidy nejdražší, stál bez desetníku 20 korun, tedy více než dvakrát tolik co zmrzliny na druhém a třetím místě: Ballino z řetězce Lidl a Ruská smetanová z Globusu

Vzorky z Lidlu a Globusu byly ostatně dva bezkonkurenčně nejsladší vzorky z celého testu. Kdo spořádá jeden takový mražený sendvič na posezení, spolyká bezmála 19 gramů cukrů, tedy 40 % tolerovaného denního příjmu. To už je slušná porce, zvlášť když si ke zmrzlině ještě osladíte odpolední kávu. Pro dietáře jistě nic povzbudivého, ale aktivní zdravý člověk si může smetanové osvěžení dopřát. Bohužel jen občas.

Vyplatí se domácí zmrzlina?

Ruskou zmrzlinu si mimochodem můžete vyrobit i sami doma. Stačí vzít do ruky šlehač, dva kelímky třicetiprocentní smetany, tři vejce, moučkový i vanilkový cukr a několik dortových oplatek. Zabere vám to dva dny a jedna porce vás vyjde odhadem na 10 korun. Otázka je, zda se to vyplatí. Ve večerce za rohem ji totiž pořídíte v podobné kvalitě a za stejnou cenu.